Experti tvrdí, že severokorejský diktátor Kim Čong-un testuje rakety i pro islámský režim v Íránu
O možné spolupráci komunistické Severní Koreje a islámského teokratického režimu v Íránu při vývoji raketového a jaderného programu se hovoří již mnoho let. Někteří experti na mezinárodní politiku a bezpečnost se i teď domnívají, že poslední raketové testy KLDR, které považuje svět za velmi nebezpečné, mohou být plodem této spolupráce. Írán totiž uzavřel v roce 2015 dohodu se světovými mocnostmi o omezení svého nukleárního programu výměnou za odvolání ekonomických sankcí a k pokračování programu prý využívá KLDR.
Ještě před tím, než si severokorejský diktátor Kim Čong-un otevřel v posledních měsících „raketovou střelnici“, varoval v dubnu americký ministr zahraničí Rex Tillerson, že „dosažení cíle Íránu stát se jadernou mocností dohoda jen oddaluje“. Bezpečnostní experti proto pořád zkoumají informace o tom, zda například údajný test vodíkové bomby a zkoušky raket z letošního roku, které provedla KLDR, slouží pouze severokorejskému režimu, nebo se na nich podílí i Írán a obchází tak podepsanou smlouvu.
Například Gordon G. Chang, který se už dvacet let specializuje na otázky jaderného zbrojení v Asii, tvrdí, že „programy Severní Koreje a Íránu v oblasti jaderných zbraní a balistických raket by měly být chápány jako jedna entita“. Podle něj se jedná pouze o „společné rozdělení práce“.
Bezpečnostní analytička Ilana Freedmanová pak v lednu 2014 s odvoláním na íránské opoziční skupiny uvedla, že část íránského jaderného programu začala být do Severní Koreje přemísťována již v prosinci 2012.
Podle Bruce Bennetta, analytika z RAND Corporation (to je prestižní americká výzkumná instituce, která se dlouhodobě specializuje i na oblast mezinárodní bezpečnosti), ale naštěstí KLDR nepostupuje technologicky tak rychle, jak by si přála. Nemá k tomu dostatek financí a znalostí.
Jenže na jedné věci se všichni odborníci shodují: Severní Korea nemá co ztratit a vydíráním světa svými testy může pouze získat lepší vyjednávací pozici. Mezitím Írán po pádu sankcí ekonomicky sílí a může si proto dovolit režim v Pchjongjangu i finančně podporovat. Dohodou s Teheránem tak podle mnohých Západ problém vůbec nevyřešil, jen ho „přesunul“ jinam.
„Svět považuje Severní Koreu za neúspěšný stát, ale z pohledu Íránu je to opačně. KLDR vzdoruje světu a především Americe a to je i po ideologické stránce pro Teherán výhodné,“ tvrdí Ali Alfoneh, odborník na Írán z amerického konzervativního webu Washington Free Beacon.
Jak to ale vlastně se spoluprací Severní Koreje a Íránu je, je obestřeno tajemstvím již mnoho let. Žádná strana se k tomu oficiálně nevyjadřuje.
