Samostatný Kurdistán: Iráčtí Kurdové dnes hlasují v referendu o nezávislosti
O Kurdech se tvrdí, že jsou největším národem bez národního státu. Jejich počet se odhaduje na 25, ale i 35 miliónů. Žijí v Iráku, Íránu, Turecku, Sýrii a další milióny osídlily Evropu. Pětadvacátého září je v iráckém Kurdistánu naplánováno referendum o samostatnosti. Kdo jsou Kurdové a čím si prošli za poslední roky války? A bude jejich hlasování automaticky znamenat suverénní stát?
Po mnoha cestách na území Kurdistánu mohu říct: Největším nepřítelem kurdské samostatnosti jsou Kurdové sami. Jejich politická nejednotnost a ideologická roztříštěnost. Nejblíže samostatnosti jsou dnes iráčtí Kurdové, ke svému cíli postupně směřují také kurdské síly v Sýrii. Turečtí Kurdové si pod Erdoğanovým režimem mohou o samostatnosti nechat jen zdát a podobné je to i v Íránu.
Referendum
Očekávaný kladný výsledek referenda neznamená automaticky rozdělení Iráku a vyhlášení samostatného Kurdistánu. Kurdské autonomní vládě v Iráku by to však mělo dát silný mandát pro další jednání s bagdádskou vládou, která se zatím ke kurdskému programu samostatnosti staví odmítavě.
Stejné postoje sdílejí také představitelé okolních států – Turecka, Sýrie i Íránu –, kteří vidí v kurdské nezávislosti nebezpečný precedens, jenž by ohrozil jednotu těchto zemí. V případě Sýrie je to samozřejmě mnohem komplikovanější, protože územní jednotu zde ohrožuje mnoho dalších faktorů. Ale kurdský problém vidí na režimních územích jasně – autonomie je jen prvním stupněm k osamostatnění Kurdů v Sýrii. Na příkladu Iráku je ostatně vidět, že tento vývoj se dá předvídat.
Už na začátku roku 2016 se vyjádřil prezident kurdské autonomie Masúd Barzání v tom smyslu, že kurdská idea samostatnosti je blíž skutečnosti než kdy jindy. „Kdy, když ne teď?“ komentoval to tehdy v iráckém Arbílu zdroj velmi blízký prezidentu Barzánímu.
Jenže – výsledek referenda ještě neznamená, že Kurdové v Iráku konečně dosáhnou svého. I když do jejich karet hrají úspěchy v boji proti Islámskému státu. Mosulské operace se sice účastnili jen částečně – pešmerga, jejich speciální bojová jednotka, skončila prakticky boje po dobytí Bašiky, důležitého centra IS před Mosulem –, ale vojenské úspěchy jim těžko kdo může upřít.
Jak prožívali Kurdové válku proti IS? Čtěte velkou reportáž v aktuálním tištěném Reflexu, který je v prodejí od 21. září.
Reflex 38/2017|