Rakouské volby vyhráli lidovci před svobodnými. Čeká se na korespondenční hlasy

Prezident van der Bellen (Zelení) dnes pověřil sestavením vlády předsedu lidovců Sebastiana Kurze. Početně jsou možné koalice lidovců se svobodnými nebo sociálními demokraty nebo aliance svobodných se sociálními demokraty.

Po sečtení obou vln korespondenčních hlasů je znám definitivní výsledek rakouských voleb:

lidovci OVP 31,47 % (+ 7,48 %) - 62 mandátů

sociální demokraté SPO 26,86 % (+ 0,04 %) - 52 mandátů

svobodní FPO 25,97 % (+ 5,46 %) - 51 mandátů

liberálové NEOS 5,30 % (+ 0,3 %) - 10 mandátů

zelení odpadlíci Listina Pilz 4,41 % (1.kandidatura) - 8 mandátů

zelení G 3,80 % () - bez mandátů (-8,6 %)

účast 80,001 % (+5,09 %) 

Ještě přidejme několik důležitých postřehů z průzkumu "migrace" voličů mez jednotlivýni volbam (oproti roku 2013):

Lidovci dnes vyhráli, protože dokázali brát každému. 9 % jejich dnešních voličů minule volilo svobodné, ale 4,5 % minule hlasovalo pro zelené. K tomu přidejme, že 6 % dnešního Kurzova elektorátu minule podpořilo protestní stranu miliardáře Franka Stronacha, která dnes již nekandidovala. Lidovci ale brali i sociálním demokratům či liberálům a přitáhli také nezadbatelnou skupinu minulých nevoličů.

To, že sociální demokraté dnes vlastně nic oproti roku 2013 neztatili vyplývá z faktu, že téměř 12 % jejich dnešních voličů "přmigrovalo" od Zelených, což kompenzovalo fakt, že každý osmý sociálnědemokratický volič z minulých voleb dnes "ořebehl" k protestním svobodným.

Svobodní by uspěli dnes ještě lépe, kdyby se jim nestalo, že jejich každý šestý volič z roku 2013, tentokrát dal křížek k listině lidovce Sebastiana Kurze. Tyto přeběhlíky strana vyrovnala ziskem třetiny bývalých voličů Týmu Stronach, přivábením bývalých nevoličů a tím, že každý desátý její dnešní volič před čtyřmi roky volil sociální demokraty.

Listina Pilz brala voliče zejména Zeleným, od kterých přišel každý třetí "houbař" (kandidátka má vzhledem k jménu lídra ve znaku houbu).

Liberální NEOS, v kampani podporované lídrem německé FDP, fakticky obhájilo zisk z roku 2013 a klíčové pro něj je, že obhájilo parlamentní existenci.

Zelení jsou na tom mnohem hůře, jsou jediným jasným a díky tomu největším poraženým dnešního volebního dne, když přišli o dvě třetiny voličů a mají velkou šanci skončit na 4 roky v mimoparlamentní opozici. Jejich hlasy nezamířily jen k odpadlické Listině Pilz jejich bývalého člena. Voliči jim utíkali také k sociálním demokratům, lidovcům i liberálům. Jejich lídryně Ulrike Lunaczeková tak může zůstat místopředsedkyní Evropského parlamentu, protože na národní poslanecký mandát asi tato političla s lesbickou orientací nedosáhne.

Petr Pilz, zelený samorost a velký bojovník proti korupci, naopak slaví, že narychlo a téměř bez peněz seskládal kandidátku, která hned napoprvé získala parlamentní křesla. Pilz svou povahu dobře ilustroval, když dnes nepustil do svého volebního štábu rakouskou televizi ORF, protože ta ho zase nevzala do předvolebního duelu "velkých" stran.  

Jak uspěli oproti předvolebním očekáváním jednotlivé strany:

Lidovci splnili základní cíl vyhrát, i když jim průzkumy věštili o jedno až dvě procenta více. Sebastian Kurz vrátil lidovce do čela žebříčku síly stran a dokázal, že tradiční strana s dynamickým lídrem a "novou" fasádou může zastavit nástup protestní síly.

Svobodní ještě bojují o druhé místo ve sčítání korepsondenčních hlasů. Jejich lídr H.C. Strache se přiblížil rekordnímu výsledku svého předchůdce v čele strany J. Haidera z roku 1999 (tehdy 26,91 %). I pro něj může mít dnešní výsledek určitou hořkost, protože svobodní během uplynulého funkčního období dlouhu dobu vévodili volebním preferencím.

Sociální demokraté možná čekali ještě horší výsledek a obávali se pádu na třetí místo. K němu ještě nakonec po sečtení korepsondenčních hlasů může dojít, ale ze strany zní, že relativně lepší výsledek než se čekalo je zásluhou kancléře CHritiana Kerna a ten by měl zůstat v čele strany i nadále. Dnešní datum bylo zřejmě náchylné k tomu zachraňovat stranická křesla sociálnědemokratickýcm lídrům. Nejen Kern si předsednickou pozici zřejmě na nějakou dobu udržel, podobně podoval jeho německý protejšek Martin Schulz, který má šanci se udržet v čele německé SPD díky dnešnímu vítězství strany v zemských volbách v Dolním Sasku.

Zajímavým faktem je také situace, kdy aktuálně mají v Národní radě podle odhadu ústavní většinu tři strany, které prosazují ústavní zakotvení dluhové brzdy - lidovci, svobodní a liberální NEOS. Jejich ústavní supervětšinu by ale "zničil" případný vstup Zelených do Národní rady, pokud by ho přinesly korespondenční hlasy.

Typičtí voliči hlavní stran tedy vypadají takto:

lidovci: muž, podnikatel, věk nad 60 let

sociální demokraté: žena, důchodkyně, nad 60 let

svobodní: muž, dělník, mladší 29 let

liberální NEOS: vyrovnaně muž nebo žena, do 29 let, podnikatel

Zelení: žena, do 29 let, zaměstnankyně nebo podnikatelka

Listina Pilz: žena, spíše mladší, samostatně pracující

Profesní skupiny volily také poměrně odlišně mezi manuálně pracujícími (zejména dělníky) svobodní drtivě vyhráli s 59 %, naopak mezi podnikateli a živnostníky triumfovali lidovci s 41 %, vyhrát ovšem dokázali také mezi zaměstnanci (31 %), mezi důchodci naoapk nejvíce uspěli sociální demokraté s 39 %.

Pospora lidovců a sociálních demokratů s věkem roste, u svobodných naopak klesá. Liberální NEOS by se například mezi lidmi nad 60 % ani nedostali do parlamentu, stejně jako Listina Pilz a Zelení.

Svobodní se dnes mohou radovat také z toho, jak uspěli mezi nejmladšími voliči mezi 16 a 29 roky. Tam jim patří prvenství, když je v této věkové skupině podpořilo celých 30 % voličů. 28 % "mladých" dalo hlas nejmaldšímu lídrovi a jeho lidovcům a jen 17 % sociálním demokratům. Nadprůměrně voliči v této skupině naopak podpořili liberály (9%) a zelené (7 %) a čístečně i Listinu Pilz (5 %).

Zatímco lidovci podle informací z jejich volebního štábu preferují jasně koalici se svobodnými, od sociálních demokratů zaznívají odlišné signály - dosluhující kancléř Kern mluví o otevřenosti všem možnostem, silný muž strany, vídeňský starosta Häupl jasně odmítl možnou modrou-čerbvenou koalici se svobodnými.

U svobodných se mluví o obou otevřených možnostech.

Tato čísla se ještě změní po pondělním a čtvrtečním sečtení dvou částí korespondenčních hlasů. V nich je tradičně nižší zastoupení hlasů pro svobodné, naopak nadprůměrný podíl zelených. To ještě může teoretickou dostat stranu Zelených nakonec do parlamentu. Napínavý v tomto ohledu může být i boj o druhé místo, kde se díky sečteným hlasům zatím drží svobodní, ale korespondenční hlasy by ho měly přisoudit sociálním demokratům.

Z 2100 obcí je sečteno 2098, chybí jen dvě obce v Tyrolsku.

Brzo by měly být spočteny všechny hlasy odevzdané dnes do volebních místností. Připomeňme si ovšem, že ještě není jasno o výsledku korespondenčních hlasů, které se začnou sčítat až zítra.

Nový odhad po sečtení 99,6 %se nic zásadního nemění.

Ve spolkové zemi Tyrolsko se souběžně s volbami také hlasovalo v refrendu o tom, zda má země podat kandidiaturu na zimní olympijské volby. Očekávalo se těsné vítězství zastánců olympiády, ale opak je pravdou - 53 % voličů olympijské hry v Tyrolsku nechce.

Sečteny jsou také další dvě spolkové země, a mají tradiční vítěze lidovci zatím vždy vyhráli Dolní Rakousko, sociální demokraté V9deň

Také Horní Rakousku znamená vítězství pro lidovce. FPO zde dokázala předstihnout sociální demokraty na druhém místě.

Po sečetní 91 % okrsků zní aktualizovaný odhad ORF takto:

Lidovci získávají také vítězství v Salcbursku.

Naopak Korutany - politická vlast předchozího předsedy svobodných J. Haidera - se opět vrací do modré barvy, protože ze narozdíl od roku 2013 nevítězí sociální demokraté, ale právě svobodní. V Korutanech je FPO tradičně silná, protože zde je dlouhodobá tradice vzpomínámí na konflikt se slovinskou menšinou na konci první světové války. Haider zde byl i z tohoto důvodu prvním "modrým" hejtmanem za svobodné. 

Kromě již sečteného Vorarlberska je již sečteno také Štýrsko - země, která většinou volí volebního vítěze, ale před čtyřmi lety byla jedinou části Rakouska, kde vyhráli oproti zmíněnému pravidlu svobodní.

Dnes zde těsně vítězství berou lidovci s 31,31 % před protestními svobodnými s 31,0 %

Prognóza z 19 hodin snižuje rozdíl v souboji o druhé místo:

lidovci ještě nepatrně posilují na 31,6 %

sociální demokraté opět lehce oslabují na 26,9 %

svobodní jdou opačným směrem a mají nyní 26,0 %

největší z malých stran zůstávají liberálové z NEOS s 5,1

nad hlasinou se drží Listina Pilz s 4,3 %

stále mimo parlament zůstávají Zelení s 3,9 % 

Výsledky z jednotlivých obcí ukazují zajímavý rozdíl mezi městskými a venkovskými oblastmi:

v městech posiluje oproti roku 2013 sociální demokracie, na venkově naopak sílí hlasy pro lidovce a svobodné

Další aktualizace odhadu ORF přinesla zajímavý zvrat - sociální demokraté se probojovali zpět na druhé místo, Zelení spadli pod 4 procenta:

OVP 31,5 %

SPO 27,1 %

FPO 25,9 %

NEOS 5,1 %

Pilz 4,4 %

Zelení 3,9 %

Hlavní důvod pro volbu strany:

Lídr

Lidovci 42 %

Sociální demokraté 20 %

Svobodní 5 %

Faktor Kurz očividně rozhodl volby.

Odhad televize ORF má obsahovat i korespondenční hlasy, ale tam se samozřejmě jedná jen o "odhad odhadu"

Účast je odhadována na 80 %, což by byl vzestup o téměř 5 %.

Již je sečtena první spolková země - nejzápadnější a nejmenší Vorarlbersko, kde vyhrála listina Sebastiana Kurze - Nová lidová strana, jak se kandidátka lidovců v rámci modernizace jmenovala. Lidovci získali v "zemiččceů, jak se regionu říká, 34,5 % a polepšili si o 8 %.

Zástupce sociálních demokratů v televizním studiu už ovšem mluví poněkud vyhýbavě a o jasném odchodu do opozice se nevyjadřuje

Důležitá východiska ke koalicím: Sociální demokraté ústy kancléře Kerna před volbami deklarovali, že nepůjdou do koalice, pokud skončí třetí. Teoreticky navíc nově připouštěli i koalici s protestní FPO, s kterou již přes rok překvapivě vládnou ve spolkové zemi Burgenland.

Při současném stavu odhadů by tedy připadaly v úvahu pouze koalice lidovců se svobodnými nebo lidovců se sociálními demokraty, ale šéf lidovců Kurz dopředu bývalou velkou koalici se sociálními demokraty vehementně odmítal. To by mělo znamenat koalici lidovců s protestními svobodnými v čele s novým kancléřem Sebastianem Kurzem, který by se tím stal v 31 letech nejmladším premiérem v současné Evropě i v moderní rakouské historii.

Možné koalice dle druhého odhadu:

lidovci plus svobodní 108 mandátů (potřebná vetšina je 92)

lidovci plus sociální demokraté 106 mandátů

svobodní plus sociální demokraté 100 mandátů

Aktualizovaný odhad ORF 

OVP 30,5 % 

FPO 26,8 %

SPO 26,2 % (oslabení o 0,1 % oproti prvnímu odhadu)

NEOS 5,3 %

Zelení 4,7 % (oslabení o 0,2 % oproti prvnímu odhadu)

Pilz 4,3 %

¨Srovnání s minulými volbami:

OVP plus 6,3 %

FPO plus 6,3 %

SPO minus 0,6 %

Zelení minus 7,5 %

NEOS plus 0,3 %

Pilz 4,3 % při první kandidatuře

V Národní radě by podle tohoto odhadu měly zasednout všechny menší strany. Zelení masivě ztratili, ale měli by se ve sněmovnwě udržet, přestože od nich odtržená Listina Pilz dosáhla téměř stejný výsledek jako ekologisté. Lehce posílili liberálové z NEOS a obhájili status parlamentní strany. 

Příznivci OVP ve volebním sále oslavovali i fakt, že SPO je podle prvního odhadu až třetí za svobodnými.

Sebastian Kurz zřejmě tedy splnil první úkol vrátil lidovce po letech na první místo a má poměrně jasný náskok na pronásledovatele ze svobodných a sociálních demokratů, kteří bojují o druhé místo. V centrále OVP se už oslavuje

Odhad ORF stojí na sečtení 42 % volebích okrsků

Mandáty dle odhadu televize ORF:

OVP 57

FPO 51

SPO 49

Zelení 9

NEOS 9

Pilz 8

První odhad společnosti SORA pro televizi ORF:

Lidovci - Kurz 30,2 %

Svobodní - Strache 26,8 %

Sociální demokraté - 26,3 Kern %

Zelení 4,9 %

NEOS 5,3 %

Listina Pilz 4,3 %

GILT 1,0 %

Podle exit pollu novin OE.24 vyhráli lidovci s 31 procenty, před svobodnými s 29 %, sociálními demokraty s 25 %, jistotu poslanců by měli mít liberálové z NEOS s 6 %, na hraně zůstávají obě zelené kandidátky se 4 %.

Už víme, že v obcích, kde je již sečteno oslabila sociální demokracie a posílili lidovci a svobodní.

Odhad televize ORF se objeví během několika minut.

Všechny hlasy jsou odevzdány

Podle neoficiálních zpráv z Vorarlberska, kde se volilo jen do 13 hodin, stoupla účast o 10 procent oproti roku 2013

Mandáty již neobhajuje protestí uskupení Tým Stronach stejnojmenného miliardáře, ale o mandátty ma hranic čtyř procent bojují Zelení, liberálové z NEOS a odštěpená část zelených pod vedením Petera Pilze, které se nelíbil příliš vstřícný postoj zelených k migraci a islámu.

Zmíněnou výjimkou z průzkumů byl jeden, který věštil, že Kurz úplně neuspěje a vítězem se stane protestní Svobodná strana Rakouska (FPÖ), kterou vede Hans-Christian Strache. Kritici islámu a přistěhovalectví, stejně jako tradičních stran a Evropské unie během funkčního období dlouho z opozice vůči velké koalici vedli šebříčky prefrencí, ale pak po výměně na svém čele postupně předběhly obě tradiční strany.

Nejprve Rakouská socialistická strana (SPÖ) s novým kancléřem Christianem Kernem, který se ale okoukal, když se v čele lidovců objevil mladý S. Kurz.

Aktuálně většina průzkumů věští lidovcům přes 30 %, svobodným kolem 27 % a sociálním demokratům pod 25 %.

Obě dosdu vládnoucí strany - lidovci a sociální demokraté - vylučují pokračování velké koalice a připouští koalici se svobodnými, kteří se mohou po více, jak deseti letech opět vrátit do vlády po své premiérové účasti v koalici pod tehdejším šéfem J. Haiderem.

Všechny průzkumy až na jednu výjimku v předvolebním období předvídaly vítězství středopravicové Rakouské lodové strany (ÖVP), kterou vede do voleb teprve 31-letý ministr zahraničí Sebastian Kurz. Muž, který od počátku kritizival přístup Angely Merkelové k migraci a vyjednal mimo jiné uzavření makedonské hranice v době, kdy se balkánem valily statisíce ilegálních migrantů, se teď pokouší dokázat, že lze proměnit tradiční stranu do podoby, kdy bude umět čelit vlně protestní nálady ve společnosti. Racionálná názory na migraci i schopnost přizpůsobit tvář strany modernímu maketingu udělaly z Kurze favorita voleb, který by mohl lidovcům po více než deseti letech vrátit kancléřský úřad. 

Po kontroverzním průběhu loňských prezidentských voleb Ústavní soud zakázal zveřejňování dílčích údajů o volební účasti. Přesto se sociálními sítěmi v Rakousku šíří názory, že účast je tentokrát vyšší než obvykle.

Již za necelou hodinu se uzavřou volební místnosti i ve zbytku země a bude veřejnoprávní televizí zveřejněn první odhad. Bude se jednat o model, který bude vycházet z již známých výsledků z obcí, kde se již volební místnosti uzavřely dříve než v 17 hodin.

Volební vítězství obhajují sociální demokraté, kteří v roce 2013 obdrželi 26,82 %. Druzí tehdy skončili lidovci s 23,99 %. Třetí místo obsadili svobodní s 20,51 %. Do Národní rady se ještě kvalifikovali Zelení (12,42 %) a dva parlamentní nováčci - protetsní hnutí Tým Stronach miliardáře Franka Stronacha (5,73 %) a liberálové ze strany NEOS (4,96 %). Vpyadlo naopak uskupení protestní uskupení BZO, odštěpené od svobodných (3,53 %).

Dnešní volby jsou předčasné a původně se měly konat až příští rok. Byly vyvolány koaliční krizí ve velké koalici sociálních demokratů a lidovců, když se v květnu tohoto roku do čela lidovců nově postavil ministr zahraničí Sebastian Kurz. Ten odmítl pokračovat ve vládě stále zmítené rozpory mezi oběma partnery a požadoval rychlé volby, ještě v září. Sociální demokratzé ovšem souhlasili pouze s rozpuštěním Národní rady v termínu, aby se volby konaly dnes.

O hlasy voličů se dnes v rakousku uchází 16 politických stran. Jen deset z nich ovšem kandiduje ve všech spolkových zemích. Ke kandidatuře v celém Rakousku strana potřebuje podporu alespoň tří poslanců Národní rady. Pokud ji nezíská, musí v každé spolkové zemi sebrat předepsaný počet podpisů od občanů (mezi 100 a 500 podle velikosti země, nebo 2600 celostátně).

Kromě šestice stran s reálnou šanci na vstup do Národní  (lidovci, sociální demokraté, svobodní, Zelení, liberální NEOS a Listina Pilz) o hlasy v celém Rakousku bojuje recesistická strana herce a kabaretiéra Rolanda Duringera - Můj hlas platí (GILT), komunistická strana (KPO), odpadlíci od svobodných s názvem Svobodná listina Rakouska (FLS) a uskupení Bílí (Weissen), kteří chtějí prosazovat přímou demokracii.

Ve hře je dnes 183 mandátů v dolní komoře rakouského parlamentu - v Národní radě. Ty se rozdělují poměrným volebním systémem. Každý volič má jeden hlas a možnost tří prefrenčních hlasů (jeden kandidátovi na regionální úrovni, jeden kandidátovi na zemské úrovni a jeden na celostátní úrovni). Prefrenční hlasy ovšem jsou nastaveny tak, že za jejich fungovájí pouze č poslnci byli zvoleni díky preferenčnímu hlasování.

Vstup do Národní rady získají strany, které celorakousky překročí hranici 4 % hlasů. Existuje ještě jedna možnost - zosk mandátu v regionálním volebním obvodu, ale to se zatím nepodařilo zádné politické straně, která by zároveň neměla celostátně přes 4 % halsů.

Volit dnes může jít v ostře sledovaných volbách až 6,4 milionu Rakušanů. Volební právo mají díky návrhu, který v minulosti společně prosadili Zelení a sociální demokraté, Rakušané a Rakušanky již od 16 let.

Pro nás neznámou možností je také varianty, kdy každý volič může požádat o korespondenční hlasování a svůj hlas úřadům dopředu zaslat. Tyto hlasy se budou sčítat až v pondělí a částečně ve čtvrtek, což může v případě velmi těsného výsledku znamenat, že úplně jasno bude až v průběhu týdne. O korespondenční hlas tentokrát požádal rekordní počet 890 tisíc voličů. Očekává se, že se jich přibližně 780 tisíc vrátí a budou započteny do volebního výsledku.

V předcházejících volbách se účast pohybovala mezi 75 a 78 % a předpokládá se, že by se i dnes měla účast pohybovat blízko tomuto rozmězí.  

V Rakousku se právě otevřely první volební místnosti - na letištích, nádražích a některých obcích. Zákon nestanoví, od kdy musí být volební místnosti otevřené, takže jich většina bude v provozu od sedmi, osmi či devíti hodin, jak rozhodnou místní úřady. Volit se může dle zákonné úpravy maximálně do pěti, ale například nejzápadnější spolková země Vorarlbersko se inspiruje svým švýcarským sousedem a v zemi se tradičně volí jen do 13 hodin.