Španělský premiér Mariano Rajoy

Španělský premiér Mariano Rajoy Zdroj: EPA

Rajoy přijel do Barcelony, vyzval Katalánce k obnovení demokracie

ČTK

Španělský premiér Mariano Rajoy dnes přijel do Barcelony a slíbil návrat demokracie do Katalánska. Zároveň vyzval tamní firmy, aby neodcházely jinam. Konzervativní premiér je v autonomním regionu poprvé od doby, kdy nad ním centrální vláda v Madridu po vyhlášení nezávislosti katalánským parlamentem koncem října převzala správu. Tento týden pak španělský ústavní soud deklaraci nezávislosti anuloval.

Rajoy přijel do Barcelony v bouřlivé době. Proti uvěznění několika členů sesazené katalánské vlády protestovalo v sobotu v Barceloně na 750.000 lidí. Separatistické vedení Katalánska je totiž viněno ze vzpoury.

Mariano Rajoy jako šéf Lidové strany (PP) podpořil tamní lidoveckou stranu (PPC) před prosincovými volbami do katalánského parlamentu, které vyhlásil na 21. prosince. Zúčastnil se volebního mítinku, na němž byli představeni kandidáti jeho strany do regionálního parlamentu. "Katalánsko je Španělsko a Španělsko je Katalánsko," prohlásil Rajoy za potlesku svých spolustraníků.

Šéf španělské vlády rovněž vyzval k návratu Katalánska k demokracii a svobodě. Dále vyzval místní firmy, aby Katalánsko neopouštěly. Podle agentury AFP tak už od vypuknutí krize 2400 firem učinilo. Rajoy dále vyzval Španěly, aby nebojkotovali katalánské výrobky.

Ministerský předseda také vybídl údajnou "mlčící většinu", aby v prosincových volbách odevzdala svůj hlas, a vyjádřila tak odmítavý postoj vůči odštěpení regionu od Španělska.

Katalánci v referendu 1. října při 43procentní účasti hlasovali pro odtržení od Španělska, ale Rajoyova vláda označila referendum za nelegální. Když katalánský parlament 27. října vyhlásil nezávislost, centrální vláda převzala správu Katalánska a jeho vedení se rozdělilo.

Část vlády s premiérem Carlesem Puigdemontem je v Belgii a čeká na soudní rozhodnutí o vydání, zbylí ministři skončili ve vazbě. Nejvyšší soud se zabývá kauzami šesti členů vedení katalánského parlamentu. Stejně jako ministrům je jim připisován pokus o vzpouru, za což je možné udělit i 25leté tresty.