Hitler nechtěl připojit Rakousko ihned, říká historik. Jeho pohled změnili nadšení Rakušané, kteří nacisty vítali
„Adolf Hitler neměl v úmyslu připojit Rakousko tak rychle ke své nacistické říši, ale jeho názor změnilo nadšené přijetí Rakušanů, kteří německé vojáky v březnu 1938 mohutně vítali,“ tvrdí Oliver Rathkolb, respektovaný historik moderních dějin z Vídeňské univerzity. V těchto dnech si připomínáme 80. výročí této události, která předznamenala také obsazení Sudet v Československu.
Dne 11. března 1938 proběhl v Rakousku převrat, který vedl místní nacista Arthur Seyß-Inquart, který povolal do země na pomoc německou armádu. Druhý den za úsvitu pět německých divizí skutečně překročilo hranice, ale nesetkaly se vůbec s žádným odporem. Naopak. Davy lidí je vítaly. Proto 12. března v 16 hodin vstoupil do Rakouska také konvoj Adolfa Hitlera. Jeho první zastávkou bylo město Linec. V osm večer zde nacistický diktátor promluvil před jásajícím davem, který mu připravil téměř hysterické přijetí. Tehdy se Hitler rozhodl, že změní plán.
„Původním plánem bylo instalovat Hitlera jako kancléře ve dvou zemích. Jenže nová dynamika, která pramenila z radosti davů Rakušanů vítajících Němce, ho vedla k vynechání přechodného řešení,“ říká historik Rathkolb.
Adolf Hitler neváhal a hned 13. března vydal vyhlášku, ve které uvedl, že „Rakousko je součástí německé říše“. To si nechal potvrdit v referendu, které se uskutečnilo 10. dubna. V něm 99 procent obyvatel Rakouska souhlasilo s připojením k Německu.
Nacistický diktátor ještě předtím 14. března vystoupil před jásajícími 250 tisíci lidmi ve Vídni. „Jako vůdce, kancléř německého národa, oznamuji vstup své vlasti do německé říše,“ prohlásil Hitler k nadšeným Rakušanům.
Přestože připojení Rakouska k Německu, které vešlo ve známost jako anšlus, bylo porušením mezinárodní Versailleské smlouvy, světové mocnosti ho odsoudily jen velmi chladně.
„Největší chybou bylo, že Paříž, Londýn a Washington nepoznaly, že Rakousko je jen začátkem agrese,“ tvrdí Oliver Rathkolb. To nakonec vedlo k rozpadu a obsazení Československa a vypuknutí druhé světové války, nejničivějšího konfliktu v lidských dějinách.
Německá ozbrojená moc si přitom v Rakousku počínala velmi tvrdě, protože malá část Rakušanů s připojením nesouhlasila. V prvních týdnech po anšlusu bylo zatčeno více než 50 tisíc politických oponentů. První vlak z Vídně do koncentračního tábora v Dachau pak odjel 1. dubna 1938 a bylo v něm 150 vězňů. Násilí pak bylo uplatňováno především vůči rakouským Židům.
Mezitím měl Hitler velkolepé plány, jak architektonicky přestaví zejména Linec, kde chodil kdysi do školy.
Přestože důkazy a fakta hovoří jasně, Rakušané se po celá desetiletí pasovali do role „první oběti nacistů“, přestože byli spolupachateli válečných zločinů. „Byl to sebeklam a způsob, jak odvrátit vinu od každého, kdo byl do toho zapojen,“ říká ale historik Oliver Rathkolb.
