Dvojité torpédo: Italové v 50. letech fikaně vyzráli na odpor vzduchu. Výsledek udivuje dodnes
Odpor vzduchu je pro rychlostní rekordmany v autech nebo na motocyklech odvěkým nepřítelem. Pokud se snažíte dosáhnout té nejvyšší možné rychlosti, nakonec je tou největší překážkou právě samotný vzduch před vámi. Napříč historií se tak inženýři snažili vždy přijít s co nejefektivnějším způsobem, jak aerodynamický odpor vozu snížit na úplné minimum.
Asi nejdůvtipnější metodou, tedy alespoň pro období 50. let minulého století, však disponoval prapodivný rychlostní speciál Tarf (často známý i pod značkou Italcorsa). Jeho tvůrce, inženýr a pilot Piero Taruffi, se rozhodl s odporem vzduchu zatočit obzvláště fikaným způsobem. Výsledkem je vozidlo připomínající spíše dvojici kapotovaných motocyklů vedle sebe. Z pohledu Italů pak dostalo přezdívku „bisiluro“, tedy doslova „dvojité torpédo“.
Taruffiho nápad vozu s rozdělenými částmi, kdy v jednom trupu sídlí hnací ústrojí a v druhém sám pilot, načež celek je spojený dvojicí „křídel“, se mohl ve své době zdát šílený. Radikální snížení plochy odporu konvenční karoserie vozu se však ukázalo jako velice úspěšné. Inženýr a pilot v jedné osobě už navíc závodil v automobilech těch nejprestižnějších značek jako Alfa Romeo, Bugatti, Cisitalia, Ferrari, Maserati či Mercedes-Benz, takže zkušeností k řízení svého torpéda měl více než dost.
