Švédové jdou v neděli k volebním urnám, hlavním tématem je migrace
Nacionalistická strana Švédští demokraté míří k historickému úspěchu v nedělních parlamentních volbách, které ovládlo téma migrace. Ta je v centru zájmu švédské společnosti od roku 2015, kdy v 9,5milionovém Švédsku požádalo o azyl 163.000 lidí, což byl z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele. Protiimigračním Švédským demokratům by podle průzkumů mohla dát svůj hlas pětina voličů.
Vítězem klání se pravděpodobně stanou opět sociální demokraté, kteří v zemi vyhráli prakticky všechny volby za posledních sto let. Letos ale Švédská sociálnědemokratická dělnická strana zřejmě dosáhne vůbec nejhoršího výsledku, v průzkumech veřejného mínění se její podpora pohybuje kolem 24 procent. Na třetím místě by měla skončit konzervativní Umírněná koaliční strana, která získává kolem 18 procent hlasů.
Všechny hlavní politické strany před volbami jasně řekly, že se Švédskými demokraty nebudou spolupracovat. Jestliže ale tuto stranu podpoří kolem 20 procent voličů, nedokáže středolevý ani středopravý blok vytvořit většinovou vládu a dají se očekávat vleklá povolební jednání.
Vzestup Švédských demokratů, mezi jejichž zakládajícími členy byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, mnoho Švédů šokoval. Pod mladým vůdcem Jimmiem Akessonem ale strana zmírnila svou rétoriku, vyloučila své nejradikálnější členy a symbolicky změnila své logo z hořící pochodně, podobné znaku ultrapravicové Britské národní strany, ve vlídnou květinu podléšku ve švédských národních barvách.
Strana se snaží v lidech vzbudit nostalgický pocit ztráty Švédska 50. let minulého století, které bylo bezpečnou, prosperující zemí s takřka výhradně bělošským obyvatelstvem, a tato strategie funguje, uvedl list The New York Times. Švédští demokraté slibují, že budou chránit koncept sociálního státu, který vytvořili sociální demokraté, ale který podle mnoha Švédů dnes ohrožuje imigrace, islám a zločinnost.
Akessonova politika, která kromě razantních protiimigračních opatření zahrnuje i požadavek referenda o pokračování švédského členství v Evropské unii, oslovuje podle agentury AFP především mladé voliče a ty, které zklamala sociální demokracie, jakož i lidi z venkovských oblastí, kde jsou uzavírány průmyslové závody, školy i školky.
Zatímco ekonomické ukazatele Švédska vypadají růžově - nezaměstnanost je na nejnižší úrovni za poslední desetiletí a růst HDP je na letošek předpovídán kolem tří procent - nerovnost v příjmech roste podle agentury AFP rychleji než v kterékoli jiné zemi Organizace pro spolupráci a hospodářský rozvoj (OECD). V zemi, která se řadu let pyšnila svými egalitářskými hodnotami, je tento fakt vnímán velmi kriticky.
Mnoho voličů má pocit, že je stát zanedbává na úkor statisíců nově příchozích žadatelů o azyl. Poukazují přitom například na dlouhé čekací doby ve zdravotnictví. "Tyto nové sociální propasti musí být řešeny, aby zůstalo Švédsko jednotné. Pokud to dokážeme, extremismus nemá šanci," řekl AFP Göran Persson, který působil ve funkci premiéra v letech 1996 až 2006.
Vláda sociálnědemokratického premiéra Stefana Löfvena po roce 2015 výrazně zpřísnila azylové podmínky, čímž proud běženců mířících do země zpomalila. Švédsko ale nyní čelí problému integrace migrantů, kteří žijí na chudých předměstích pověstných válkami mezi gangy, zapalováním aut maskovanými mladými výtržníky a další zločinností.
Tato situace posiluje, stejně jako je tomu v Itálii, Francii či Německu, podporu krajně pravicových stran na úkor těch, které politice tradičně dominovaly. "Švédsko se připojuje ke zbytku Evropy," konstatoval bývalý premiér z Umírněné koaliční strany Carl Bildt. "A mýtus švédského modelu sociálního státu se rozplývá," dodal.
Podle průzkumu veřejného mínění institutu Ipsos dělá Švédům před volbami největší starosti oblast zdravotní péče (44 procent), imigrace je na třetím místě (25 procent), jen těsně před ochranou životního prostředí (23 procent). Ekologické téma oživily především rozsáhlé lesní požáry, které v letošním horkém létě zemi postihly. V souvislosti s tím vzrostla podpora strany Zelených, kteří by podle průzkumů veřejného mínění mohli získat kolem 5,6 procenta hlasů. Do parlamentu by se měla dostat ještě Levicová strana, Strana středu, Liberálové a Křesťanskodemokratická strana.
