Norsko se omluvilo ženám, které po válce trpěly perzekucí za intimní styky s nacisty
Norská premiérka Erna Solbergová se jménem vlády omluvila ženám, jež byly po druhé světové válce perzekuovány za vztahy s německými vojáky. Nálepku „německé holky“ dostalo po válce okolo třiceti až padesáti tisíc norských občanek. Po osvobození Norska byly hromadně zatýkány, drženy ve vazbě a zbavovány občanství.
Nacistické Německo obsadilo Norsko 9. dubna 1940. Po dobu války se zde zdržovalo okolo 300 000 vojáků. Ačkoliv zde byla míra kolaborace obecně nižší než například ve Švédsku, milostné vztahy mezi Němci a Norkami byly relativně běžnou záležitostí.
Norské Centrum pro studium holocaustu a menšinových studií odhaduje, že se s Němci zapletlo 30-50 tisíc Norek. Mnohé ženy byly po válce vystavovány perzekuci ve formě trestního stíhání. Některé byly dokonce zbaveny občanství a byly nuceny odstěhovat se do Německa.
Historici spolu s politickým establishmentem dnes toto zacházení považují za odsouzeníhodné. „Nemůžeme tvrdit, že ženy, které měly s Němci milostný vztah, tímto napomáhaly německému válečnému úsilí. Jejich chování porušovalo nepsaná pravidla a jisté morální standardy. Byly ovšem potrestány krutěji než například ti, kteří s Němci šmelili.“ říká historik Guri Hjeltnes.
Premiérka Solbergová se obětem perzekucí omluvila u příležitosti 70. výročí podepsání Všeobecné deklarace lidských práv. Sedmdesát let od konce války žije již velmi málo žen, kterých se stíhání po válce dotklo. Nepředpokládá se proto, že by omluva spustila lavinu žádostí o reparace.
Již v roce 2000 se Oslo omluvilo 10-20 tisícům dětí narozeným norským matkám a německým otcům. Ty byly po válce často umisťovány do dětských domovů, kde byly psychicky i fyzicky zneužívány. V případě dětí Norsko přistoupilo k vyplácení reparací.
