Hon na kolaboranta Pétaina pokračuje, neznámý pachatel se vyřádil na jeho hrobce
Dosud neznámý pachatel navštívil v noci z 10. na 11. listopadu hřbitov, kde leží maršál Philippe Pétain. Zlomil dřevěný kříž u náhrobku a na náhrobní kámen napsal černou barvou „pour mon pére“ – mému otci. Čin možná souvisí s pobíhající debatou o tom, zda památku maršála uctít či nikoliv, kterou vyvolal Emmanuel Macron.
Pétain je pochovaný na ostrově d’Yeu, a není to poprvé, co jeho hrob někdo poškodil. Podobný případ řešila tamní policie už v letech 2007 a 2017. Tentokrát však vandal na hřbitov zavítal přesně před výročím konce první světové války, které se ve Francii velkolepě oslavuje. Policie případ vyšetřuje od pondělního rána a zatím prý nemá žádné stopy.
Debatuje se o tom, zda je čin reakcí na slova prezidenta Macrona, který minulý týden uvedl, že považuje za zcela legitimní uctít Pétainovu památku i přes jeho nacistickou minulost. Vzdal by jemu a ostatním válečným hrdinům hold před pařížskou Invalidovnou.
„Nedělám žádnou zkratku, ani nezatajuji dějiny, ale právě ty jsou často mnohem složitější a komplexnější, než by se mohlo zdát“, vysvětlil Macron své stanovisko. Vysloužil si tím však kritiku z řad veřejnosti, politiků a židovských organizací. Například Marine Le Pen Macrona odsoudila za to, že s něčím takovým vůbec přišel, a rozdělil tím národ při oslavách významného výročí.
Hrdinský kolaborant
Maršál Pétain sice dovedl Francii za první světové války k významnému vítězství u Verdunu v roce 1916, ale za druhé světové války kolaboroval s nacisty v čele vichistické Francie. Měl povolit deportaci bezmála 80 tisíc francouzských židů do vyhlazovacích táborů, a tím se podílet na holokaustu. Jeho nástupce, Charles de Gaulle, jej odsoudil za velezradu k trestu smrti, který byl zmírněn na doživotí. Zemřel roku 1951 právě na ostrově d’Yeu.
Někteří Francouzi současného prezidenta brání a připomínají, že není zdaleka jedinou hlavou státu, která se rozhodla uctít maršálovu památku. Dokonce sám de Gaulle prohlásil, že jeho válečné zásluhy by neměly být zpochybňovány, a v roce 1968, k 50 výročí konce první světové války, byl položit na jeho hrob květiny. To samé udělal Georges Pompidou a Valéry Giscard d’Estaing. François Miitterand dokonce navštěvoval Pétainův hrob každoročně, až do protestů v roce 1992.
