Všetci kradnú, iba já čerpám: Demonstrace za odstoupení estébáka a proti dětem na Krymu
Právě nám skončily demonstrační prázdniny, a byly dost dlouhé, možná i pět měsíců. A teď, dva dny před 17. listopadem, se zase scházíme pod ocasem, abychom zakřičeli své „Babiše do koše“ a tak dále. Aktéři se za tu dobu trochu změnili. Nad hlavami nám vlaje paní doktorka Protopopová. „Uklid(n)íme vaše děti,“ slibuje z transparentu. A jak už všichni víme, nejsou to plané předvolební řeči.
Na to, že demonstrační školní rok teprve začal, se mi zdá publikum docela vlažné. Ještěže jeden z organizátorů Michal Vožda by sám ukřičel nejméně tři Václaváky. Jako vždy sype hesla ke skandování z obou rukávů a mává do taktu paličkou. „Chceme, aby se Andrej Babiš vzdal funkce!“ Jenže které?
Jsem ráda, že je tady evergreen všech demonstrací Ziggy Horváth, jehož protestsongy už trochu zlidověly. Je to minimálně dobrá kulturní vložka mezi nekonečnou řadou řečníků, kteří už se po těch dvou hodinách na mrazu s prominutím a při vší úctě dost často opakují.
Se Ziggym, ze kterého sálá optimismus a nějaká magická schopnost zaujmout dav, se v demonstrační vřavě fotí fanoušek v penzijním věku. Ziggy si na Slovácku nezapomněl cédéčka ani mou oblíbenou průpovídku: Všetci kradnú, iba já čerpám. „Babiš je tasemnice, která tloustne na úkor celé společnosti,“ křičí zpěvák do mikrofonu, a náměstí odpovídá neidentifikovatelným randálem.
Na pódiu se střídá pár opozičních politiků: Marian Jurečka, Miroslava Němcová, Václav Hampl, Jiří Pospíšil a Miroslav Kalousek, který přísahá, že za tuhle demonstraci opravdu nemůže on ani Soros. „Nezaplatil jsem to, a za to se omlouvám,“ žertuje satanův komplic Kalousek. Mě ale mnohem víc zaujal jiný host.
Je to Bohumír Rada, který se už od roku 2011 pře s Agrofertem o obhospodařování zemědělské půdy. Radův velký zemědělský podnik se dostal do insolvence, a tak jej prodal Babišovi. Část půdy si u něj však pronajal a tvrdí, že mu Agrofert zničil úrodu totálním herbicidem, a také, že na poli zaměstnanec Agrofertu fyzicky napadl jeho syna.
„Jak budeš trávit Vánoce? Bude u stolu sedět kulhavý Zeman, když teď v podstatě nemáš potomky?“ ptá se z pódia Rada. Vypráví o tom, že obě Babišovy starší děti znal, že to byli normální chytří lidé, a že nechápe, jak se z nich náhle stali psychiatričtí pacienti s vážnými diagnózami.
Střídavě se tady provolává sláva novinářům, senátu, Slonkové, Kalouskovi, a Němcová se už tradičně posílá na Hrad. Babišovi se provolává hanba a sem tam demise. „Příběh připomíná lacinou béčkovou gangsterku,“ říká Kalousek ke kauze s Čapím hnízdem. „Ale je to realita, která rozežírá stát jako rakovina. „Myšlenky 17. listopadu jsou stále živé,“ prohlašuje zase Pospíšil. Make listopad great again!
Před Václavákem promlouvá i jeden z nejmladších demonstrantů. Neodhadnu věk, vidím jen růžovou čepičku s bambulí. Ale jmenuje se prý Karin. „Já už musím jít do postele,“ zašišlá Karin do mikrofonu, „ale vy dál bojujte, prosím vás o to.“ Tak já jdu asi taky do postele, a bojovat budu zase někdy jindy.
