Státní rozpočet skončil mírným přebytkem, podruhé od roku 1996. Příští rok bude horší, varují analytici
Hospodaření státu loni skončilo s přebytkem 2,9 miliardy korun. Za lepším výsledkem je podle MF i ekonomů především dobrý výkon ekonomiky, který se projevil v lepším než plánovaném výběru daní a sociálního pojištění. "Hlavní vliv lepšího než plánovaného výsledku tak lze spatřovat v překročení rozpočtu daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení o zhruba 20 miliard korun a také v překročení rozpočtu ostatních příjmů také o zhruba 20 miliard korun," informovalo MF.
V roce 2017 vykázal státní rozpočet schodek 6,2 miliardy korun a o rok dříve přebytek 61,8 miliardy korun. Podle ministerstva financí je loňské číslo druhým nejlepším výsledkem od roku 1996. Schválený rozpočet na loňský rok počítal se schodkem 50 miliard korun.
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška bylo lepší než plánované hospodaření způsobeno především silným růstem zaměstnanosti a mezd, který se promítl do vysokého přírůstku sociálního pojistného. "Stejná příčina pak umožnila solidní růst spotřeby, který se odrazil ve výběru DPH. Na straně výdajů přispěly k lepšímu výsledku oproti očekávání nižší úrokové náklady na obsluhu státního dluhu," uvedl.
Celkové příjmy státního rozpočtu loni vzrostly meziročně o 130,3 miliardy korun na 1403,9 miliardy korun. Celkové výdaje vzrostly o 121,2 miliardy na 1401 miliard korun. MF upozornilo, že nejvíce překročily rozpočet příjmy z rozpočtu EU, o 49,2 miliardy korun. Zároveň naplánovaný rozpočet převýšily i výdaje, které byly ze státního rozpočtu předfinancovány a určeny na společné programy EU a ČR, a to o 44,1 miliardy korun.
Názory analytiků
"V průběhu roku bylo již jasné, že se pokladnu daří lépe plnit, takže vláda mohla popustit uzdu i na výdajové straně," doplnil analytik Komerční banky Jakub Matějů. "Výdaje tak proti předchozímu roku vzrostly o 9,5 procenta a o 1,8 procenta překonaly rozpočtové plány. Rostly zejména výdaje na sociální dávky včetně důchodů. Rozběhly se i veřejné investice. Hlavně výdaje na investiční projekty se spolufinancováním z fondů EU se proti loňsku téměř zdvojnásobily. Zbývá doufat, že se vykázané investice přetaví v nové kilometry železničních tratí, dálnic, či do vyšší kvality vzdělávání," dodal.
"Závěr roku bývá pro státní rozpočet tradičně horší, nicméně tento rok se podařilo státu tento jev potlačit vyšším výběrem daní," upozornil analytik Raiffeisenbank František Táborský. "Nejvyšší nárůst ve výběru zaznamenalo pojistné na sociálním zabezpečení, DPH a daň z příjmu fyzických osob. Naopak zaostává podle něj výběr daně z příjmu právnických osob, která reflektuje snižující marže firem a nárůst investic z důvodu nedostatečných kapacit a rostoucích mzdových nákladů."
V příštím roce podle Táborského příjmová strana státního rozpočtu už nebude tak příznivá vzhledem ke zpomalující ekonomice a rostoucím úrokovým sazbám. Na druhou stranu nepředpokládá, že poleví tlak na další zvyšování platů státních zaměstnanců. Očekává i vyšší výdaje na obranu.
K výhledu rozpočtu na rok 2019 Matějů připomněl, že ekonomika začala již ve druhé polovině loňského roku zpomalovat. Optimistický vládní scénář vývoje příjmů se tak podle něj nemusí naplnit. Se slabším růstem ekonomiky budou souviset i vyšší výdaje na sociální dávky. "Proto soudíme, že schodek bude v příštím roce proti plánům ministerstva hlubší a dosáhne 50 miliard korun," odhadl.
Příjmy rozpočtu
Celkové daňové příjmy včetně sociálního a zdravotního pojištění stouply loni meziročně o 83,3 miliardy na 1239 miliardy korun a překročily plán o 19,7 miliardy korun. Samotné daňové příjmy meziročně stouply o 36,5 miliardy na 725,8 miliardy korun a plán překročily o 3,5 miliardy korun.
Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně vzrostly o zhruba pět procent na 279 miliard korun. To bylo o zhruba dvě miliardy méně, než MF plánovalo. Důvodem je podle úřadu neplánované odložení účinnosti třetí a čtvrté fáze EET.
Výběr spotřebních daní včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření se zvýšil o tři procenta na 159,3 miliardy Kč. Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 117,5 miliardy Kč, což znamenalo meziroční růst o dvě procenta.
Výdaje rozpočtu
Nejvíce peněz je v rámci běžných výdajů každoročně vynakládáno na sociální účely. Loni na ně šlo 556,6 miliardy Kč, což je meziroční růst o zhruba 26,6 miliardy Kč. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 19,4 miliardy korun.
Kapitálové, tedy investiční výdaje rozpočtu loni stouply o 37,9 miliardy na 119,6 miliardy korun. Z celkové částky bylo 64,7 miliardy korun určeno na financování společných programů EU a ČR. "Rostoucí investiční aktivitu státu potvrzuje i skutečnost, že za poslední čtyři měsíce bylo v rámci kapitálových výdajů ze státního rozpočtu čerpáno 71,2 miliardy korun, zatímco za období prvních osmi měsíců to bylo jen 48,5 miliardy korun," uvedlo MF.
Na letošní rok ministerstvo financí naplánovalo státní rozpočet se schodkem 40 miliard korun, což kritizuje opozice. Schillerová uvedla, že MF opět vycházelo z konzervativního odhadu příjmů rozpočtu. "A do toho musíte zakomponovat priority a těmi jsou navýšení důchodů. A neustále dorovnáváme deficit v platech veřejného sektoru," uvedla.
