Tisíce lidí protestují v Německu. Do ulic je vyhnala výše nájmů, žádají vyvlastňování bytů
Tisíce lidí dnes demonstrují v Berlíně i dalších německých městech proti rostoucím nájmům. V německé metropoli zároveň začala sbírat podpisy kontroverzní iniciativa, která požaduje vyvlastnění asi čtvrt milionu bytů, které patří velkým firmám.
"Chceme město, kde si všichni mohou dovolit bydlení," shrnul jeden z řečníků na Alexandrově náměstí v centru Berlína krátce po poledni do jedné věty požadavky 280 organizací, které se do dnešní akce zapojily.
Protestující třímali plakáty s nápisy jako "Bydlení je lidské právo", "Nájemci nejsou žádné citróni" nebo "Srdce místo profitu". Z centra Berlína se pak vydali směrem na městskou část Treptow, kde demonstrace odpoledne skončí před veletrhem zaměřeným na nemovitosti.
"Je potřeba změnit politiku, vytvořit na ni tlak," řekl dnes ČTK k cílům protestu rodilý Berlíňan Klaus Laue. Situace, kdy nájmy v německémetropoli za deset let stouply o 90 procent, je podle něj nadále neúnosná. Podpořil proto svým podpisem také iniciativu nazvanou Vyvlastnit (firmu) Deutsche Wohnen a spol., jejímž cílem je za náhradu vyvlastnit všechny byty, které patří firmám vlastnícím v Berlíně více než 3000 bytů.
Právě zástupci této iniciativy byli dnes mezi protestujícími, z nichž některé zdobily i komunistické nebo duhové vlajky, často vidět, když sbírali podpisy. "Zatím to jde velmi dobře, skoro každý oslovený podepisuje," řekl ČTK jeden ze sběračů, který už za první půlhodinu získal zhruba 20 podpisů.
Celkem jich iniciativa, kterou podle některých průzkumů veřejného mínění podporuje více než polovina Berlíňanů, potřebuje 20.000, aby se jí oficiálně začala zabývat radnice. Ve druhém kroku pak příznivci vyvlastnění budou potřebovat kolem 170.000 podpisů, aby mohlo být vypsáno referendum. To by se mělo uskutečnit v polovině příštího roku.
Mluvčí iniciativy Rousbeh Taheri připouští, že akce je radikální. "Ano, je to třídní boj, ale my jsme ho nezačali," říká a tvrdí, že jde jen o reakci na prudce rostoucí nájmy. "Došli jsme k tomu, že velké koncerny se nedají výrazně změnit, že je potřeba změnit majitele," poznamenává s tím, že dosavadní pokusy zlepšit situaci nezabraly.
Radikální záměr, který právně staví na 15. článku německé ústavy, přivítala část politiků berlínské koalice sociální demokracie, Levice a Zelených. Tvrdě ho ale kritizují zástupci byznysu, někteří odborníci i většina opozičních politiků, kteří hovoří o nebezpečném pokusu, jenž ohrožuje základy tržního hospodářství a může odstrašit řadu potenciálních investorů. O tom, že by záměr v případě úspěchu v referendu politici přetavili ve skutečnost, i proto řada lidí pochybuje.
