První kolo vyhrál Boris Johnson, postupuje i potomek českých židů. Kdo jsou kandidáti na britského premiéra?
Na Britských ostrovech se dnes rozběhl první výběr nového premiéra, který nahradí v Downing Street číslo 10 odcházející Theresu Mayovou. Nejde ovšem o parlamentní volby, ale o vnitrostranické hlasování v Konzervativní straně, které určí nového stranického lídra.
Ten by se následně měl stát premiérem, protože, až podá Theresa Mayová do rukou královny demisi, doporučí jí jmenovat premiérem svého nástupce v pozici stranického lídra (nikoli předsedy, který v Konzervativní straně zastává spíše manažerský post, a většina Britů ani neví, kdo aktuálně předsednickou funkci u konzervativců vykonává).
Dnešní první kolo vyhrál podle očekávání Boris Johnson se 114 hlasy z celkového počtu 313, druhý byl Jeremy Hunt s 43 hlasy, třetí příčku obsadil Michael Gove, který získal 37 hlasů. Následují: Dominic Raab (27 hlasů), Sajid Javid (23), Matt Hancock (20) a Rory Stewart (19). Další tři kandidáti nezískali 5 % hlasů poslanců, tudíž do dalšího kola nepostupují.
Hledání konzervativního spasitele
Pravidla výběru faktického šéfa konzervativců a téměř jistého budoucího premiéra upravují stanovy Konzervativní strany. Letos se musela trochu změnit, protože se o nejvyšší stranický post přihlásil rekordní balík kandidátů. Strana je totiž rozervaná kvůli neschopnosti shodnout se na formě odchodu Británie z Evropské unie.
To se projevilo v drtivé porážce ve volbách do Evropského parlamentu, v nichž toryové, jak se konzervativcům přezdívá, skončili potupně až pátí. Útěchou pro stranu nemohou být ani podobné problémy u opozičních labouristů.
Naopak velkým strašákem pro konzervativce zůstává skutečnost, že je aktuálně volební preference pro parlamentní volby řadí až na třetí či čtvrté místo, přičemž o vedení se perou labouristé s novou Stranou brexitu NIgela Farage. Právě její vzestup a Farageova hra na „opravdu konzervativní“ stranu dává výběru nového lídra konzervativců charakter hledání stranického spasitele.
Vyřazovací závod
Do hry nakonec jde desítka uchazečů, která pokrývá celé stranické spektrum, jak v míře pravicovosti, tak v pohledu na přesnou formu brexitu. Kandidátů mohlo být ještě více, ale změna pravidel přinesla povinnost, aby každý kandidát měl podporu minimálně osmi konzervativních poslanců.
Celá volební procedura dnes začala prvním hlasováním v poslaneckém klubu konzervativců v britské Dolní sněmovně. Hlasování poslanců se bude opakovat, dokud nezbudou poslední dva kandidáti. Ti si to pak rozdají v hlasování všech členů Konzervativní strany, kterých je nyní 165 tisíc.
Boris Johnson: favorit
Za největšího favorita je od ohlášení kandidatury považován bývalý londýnský starosta a pozdější ministr zahraničí Boris Johnson. Jeden z vůdců referendové kampaně za vystoupení z EU rezignoval na místo ve vládě Theresy Mayové, když se jednání s EU o brexitu začalo komplikovat a podle mnohých jen čekal, kdy se naskytne příležitost bojovat o vedení strany.
Johnson je dnes miláčkem vnitrostranické pravice, i když k ní názorově ve většině bodů úplně nepatří. Popularitu mu přináší jeho jasný probrexitový postoj, který nyní dokonce spojuje s názorem, že země z Unie pod jeho případným vedením odejde 31. října, i kdyby to mělo být bez dohody s EU.
Johnson by podle průzkumů ze všech kandidátů na vedení strany mohl nejvýrazněji vyhrát v čele konzervativců příští parlamentní volby, ale ve straně má stále i dost odpůrců. Ty poukazují na jeho určitou politickou nevyrovnanost a občasné rétorické „minely,“ které mu vysloužily v médiích dokonce (spíše nepřesné) srovnávání s Donaldem Trumpem. Některé jeho kontroverzní výroky totiž vyvolávají pochyby, zda si nakonec nemůže sám uškodit a ve volbách získat horší výsledek, než se čeká. Dnešní výsledek ho ovšem katapultoval do role téměř nezpochybnitelného účastníka budoucího finálového rozstřelu v hlasování členské základny.
Johnsonova role favorita a fakt, že má ve straně ale také dost zarytých odpůrců, znamená, že bude klíčové, kdo se mu postaví v rozhodujícím souboji jako „neborisovský“ kandidát. Vzhledem k věkovému a názorovému složení konzervativní stranické základny by Johnsonovi mohl nejvíce starostí ve finále nadělat některý další reprezentant tvrdě probrexistového křídla.
Dominic Raab: potomek českých židů
Černým koněm v tomto ohledu může být bývalý ministr pro brexit Dominic Raab, který také odešel z vlády kvůli přílišné „měkkosti“ Theresy Mayové. Raab, jehož otec jako dítě po Mnichovu 1938 emigroval se svými židovskými rodiči do Británie z Československa, se prezentuje jako nová generace v silně euroskeptickém táboře a jeho postoje v otázce odchodu jsou ještě tvrdší než u Johnsona. V dnešním kole ale získal 27 hlasů, což znamená, že euroskeptické hlasy zamířily v drtivé většině za Johnsonem.
Sajid Javid: První muslimský premiér?
Na svou neokoukanost sází také současný ministr vnitra Sajid Javid, který by se v případě úspěchu mohl stát vůbec prvním britským premiérem pákistánského původu. O Johnsonovi potomek muslimských přistěhovalců do Británie mluví jako o někom, kdo reprezentuje „včerejší zprávy“ a sám se prezentuje jako kandidát pro budoucnost, i když dnes dostal jen 23 hlasů a na hlavní Johnsonovi pronásledovatele přece jenom ztrácí. V otázce brexitu sice nehrozí odchodem bez dohody, ale je jeho jasným zastáncem.
Michael Gove: „Zrádce“ i kandidát kompromisu
Podobně je na tom i stranický veterán a současný ministr životního prostředí Michael Gove. Ten byl původně téměř politickým dvojčetem Borise Johnsona, ale při minulém výběru konzervativního lídra mu nejprve slíbil podporu, ovšem pak ho „zradil,“ kandidoval sám, tím rozdělil euroskeptické hlasy, a fakticky tím vydláždil cestu ke zvolení původní odpůrkyně brexitu Theresy Mayové.
Té zůstal, stejně jako Javid, ve vládě přes svou podporu brexitu věrný až do konce, což mu v případném finálovém rozstřelu dává šanci brát i hlasy vůči brexitu umírněnějšího křídla strany. Dnešní první kolo ho díky 37 hlasům vyneslo na třetí pozici a stále mu zůstává naděje na „finále“.
Jeremy Hunt: Volba Mayové
Hlavním kandidátem tohoto křídla by ovšem měl být současný ministr zahraničí Jeremy Hunt, který je všeobecně považován za hlavního oponenta pro Borise Johnsona, když varuje před brexitem bez dohody a profiluje se jako kandidát kontinuity s Theresou Mayovou či předvídatelný a zkušený lídr i vyjednavač. Jeho roli hlavního vyzyvatele potvrdilo ostatně i dnešní druhé místo se 43 hlasy, i když jeho odstup za Johnsonem je propastný.
Matt Hancock: Mladá puška
„Mladou tvář“ stejného tábora pak představuje stoupající stranická hvězda – ministr zdravotnictví Matt Hancock, jehož postup do závěrečných kol by ale byl i kvůli souboji o stejné hlasy s Huntem spíše překvapením. Hunt jako jeden z mála v kampani zatím zdůrazňuje jiná témata, než je brexit. Ani to mu dnes ale oslnivý výsledek nepřineslo, když získal 20 hlasů a prošel dál jen s „odřenými“ zády.
Leadsomová, McVeyová, Stewart a Harper: Kvarteto do počtu
Před dnešním prvním kolem se všeobecně čekalo, že problém s novým pravidlem, podle něhož do druhého kola projdou jen ti, kteří překonají pětiprocentní podporu, bude mít zbylá čtveřice kandidátů. Bývalá ministryně pro Dolní sněmovnu Andrea Leadsomová se při minulém výběru konzervativního šéfa dostala až do finálové dvojice, ale kvůli velké ztrátě na Theresu Mayovou tehdy odstoupila před konáním hlasování v celé členské základně. Tentokrát nepostoupila ani do druhého kola.
Ona i další nepostupující kandidátka – bývalá ministryně práce a sociálních věcí Esther McVeyová – patří k vnitrostranickým brexitovým jestřábům. Obě se dokonce přihlásily k trochu divoké myšlence, že by si v případě zvolení brexit bez dohody vynutily tím, že by odročily schůzi Dolní komory. V té by se pak nemohla uplatnit většina proti brexitu bez dohody, která v ní zatím existovala.
Naopak poslední dva kandidáti – ministr pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart a bývalý stranický whip Mark Harper – patří ke křídlu, které je vůči brexitu umírněné. Nakonec hranci 17 hlasů překonal z tohoto kvarteta pouze Rory Stewart, který postoupil s 19 hlasy jako poslední v pořadí.
Druhé kolo hlasování se odehraje v poslaneckém klubu už v úterý, ale dál z něj už postoupí jen kandidáti, kteří tentokrát překročí dokonce desetiprocentní podporu (33 hlasů), takže můžeme čekat další prořídnutí kandidátského pole.
