Švédsko sužuje válka gangů, většina zločinců i obětí patří mezi uprchlíky
Švédsko, které obecně vykazuje malou míru kriminality, se v posledních letech potýká s brutální válkou pouličních gangů, u které jsou používány střelné zbraně i granáty. Nejhorší je situace v některých čtvrtích Stockholmu, Malmö a Göteborgu, ale násilí se začalo šířit také do středně velkých měst. Jak oznámila policie, většinu zločinců i obětí tvoří nezaměstnaní muži mladší 30 let pocházející z řad uprchlíků. Informoval o tom web The Local i francouzská agentura AFP.
Problémy s gangy se stupňují od roku 2015, kdy Švédsko zažilo velkou migrační vlnu. Jak informoval web The Local, jen v loňském roce bylo v této skandinávské zemi zaznamenáno 300 přestřelek gangů, při nichž zemřelo 45 lidí a dalších 135 bylo zraněno. A letos se situace ještě zhoršuje. Za první pololetí letošního roku bylo z tohoto důvodu zabito jenom ve Stockholmu tolik lidí, jako za celý rok 2018. Oficiální statistiky pak odhalily, že jen ve městě Malmö, bylo loni při vražedné střelbě gangů zabito 14 osob a dalších 28 bylo zraněno.
Situace je tak vážná, že se o ní už diskutuje i v parlamentu. Policejní statistiky totiž také ukázaly, že většina střelců a obětí jsou nezaměstnaní mladí muži, kteří pocházejí z přistěhovaleckých rodin a žijí ve čtvrtích, jejichž některé části se dnes dají označit jako nebezpečné. Podobných částí různých čtvrtí má být dnes ve Švédsku přes padesát.
Odborníci jsou navíc překvapeni neobyčejnou brutalitou, s kterou mezi sebou gangy bojují. Připomíná to boje gangů v Americe. Používají se například samopaly Kalašnikov, pistole i ruční granáty. Podle policie většina zbraní pochází z Balkánu a samopal prý stojí na černém trhu kolem 2500 až 3500 eur. Pro gangy, které často obchodují s drogami, to přitom není nijak velká částka.
„Některé střelby jsou spojené s obchodem s narkotiky, nebo s vnitřními konflikty mezi gangy. Často se ale jedná o formu vyřizování si účtů, která souvisí s kulturou gangů,“ řekl podle webu The Local Gunnar Appelgren, policejní komisař ze Stockholmu.
„Gangy nemají žádný institucionální přístup k řešení konfliktů. Jde jim mnohdy jen o zachování si tváře,“ dodává Torbjorn Forkby, profesor sociálních věd na Linného univerzitě ve Smälandu. Naráží tím na to, že odplata za smrt některého z členů gangu je smrt jiného člověka z nepřátelské skupiny. Často se přitom jedná o gangy rozvrstvené podle jednotlivých národů a oblastí, z kterých se tito lidé do Švédska přistěhovali.
Pravicová opozice v parlamentu tvrdě kritizuje „laxnost“ sociálně demokratického premiéra Stefana Lofvena k probíhající válce gangů. Vyzývá například k daleko přísnějším nepodmíněným trestům pro osoby mladší 21 let, ke kterým přistupují zákony ve Švédsku poměrně benevolentně.
„Toto násilí ničí naši společnost, jak ji známe, a ničí zemi, kterou chceme,“ prohlásil například v parlamentu poslanec Johan Forssell z Umírněné strany během nedávné debaty o válce gangů.
Experti považují za varující, že gangy přistěhovalců mezi sebou stále více bojují i přesto, že švédský sociální systém je velmi štědrý a vzdělávání je na vysoké úrovni. Jenže některé mladé zločince inspiruje něco úplně jiného, než zájem o školy a prosazení se v práci. Předčasně končí studium ve školách, obchodují s drogami a mají svoji vlastní kulturu, která vyznává i kult násilí. Zvýšeny byly i tresty za nelegální držení zbraní, ale ani to situaci nijak nezměnilo.
