Z deštných lesů zmizelo v červnu o 90 procent více dřeva než loni, upozorňují ekologové
Kácení brazilských deštných pralesů, někdy přezdívaných jako plíce světa, pokračuje vůbec nejrychleji za poslední léta. Z deštných lesů zmizelo tento měsíc o 88,4 procent více dřeva než ve stejnou dobu loňského roku. Je pravděpodobné, že k tomu přispívá i krajně pravicová vláda tamní hlavy státu – Jaira Bolsonara.
Data ohledně kácení deštných lesů přinesla brazilská vesmírná agentura, která deforestaci sleduje pomocí satelitních snímků. Z nich vyplynulo, že největší deštný prales se za poslední měsíc zmenšil o 920 čtverečních kilometrů, což je o téměř 90 procent více než v loňském červnu. Za posledních 11 měsíců pak z deštného lesa zmizelo 4565 kilometrů čtverečních lesa, což je o 15 procent více než za stejné období loňského roku.
Odborníci – klimatologové a přírodovědci – se shodují, že ke zvýšené deforestaci přispívá politika krajní pravice Jaira Bolsonara, který se ujal úřadu prezidenta letos v lednu. Ten začínal svou politickou kariéru jako radní v Rio de Janeiru, později se stal poslancem brazilské poslanecké sněmovny. V říjnu 2018 se stal prezidentem, přičemž jeho kandidaturu poznamenal atentát, který na něj byl během kampaně spáchán. I přes vážná zranění však Bolsonaro přežil a prezidentské volby vyhrál.
Kromě jeho otevřeného přátelství s Donaldem Trumpem a poměrně sympatické náklonnosti ke Státu Izrael má však jeho vláda vážné mínusy. Je to především jeho podpora těžebních společností, ale také nepřijatelné výroky vůči homosexuálům, které poutají mezinárodní pozornost. Bolsonaro otevřeně těžaře podporuje a upřednostňuje oproti environmentalistům, kteří upozorňují na důsledky přílišného kácení deštných lesů. Bolsonaro sám tvrdí, že ekonomický růst skrze průmysl je klíčovým prostředkem k úspěchu ekonomiky státu.
Na dotaz deníku Guardian, jak se prezident k nedávno zveřejněným číslům ohledně deforestace staví, prezidentská kancelář neodpověděla. Skrze ministra životního prostředí však sdělila, že „vláda i nadále bojuje s ilegálním kácením v deštných lesích“. Jak přesně ovlivnila politika brazilského prezidenta těžbu dřeva, bude předmětem dalších odborných zkoumání.
Problém s odlesňováním však nemá jen Brazílie. Paradoxní situace ohledně deštných lesů nastala například v Kolumbii, která sice po uzavření mírové dohody s FARC zažívá období míru, nicméně místa, která dříve kvůli FARC byla nepřístupná, se nyní otevírají hospodářskému využití. I tam je tedy problém s deforestací stále větší.
