PIRÁTI (I ČEŠTÍ) K ZELENÝM

Čtyři nově zvolení europoslanci za Evropskou pirátskou stranu (3 z České republiky a 1 z Německa) se včera rozhodli, že vstoupí v Evropském parlamentu do klubu Zelení – Evropská svobodná aliance (G-EFA), který sdružuje ekologické a regionalistické poslance. Česká pirátská strana před volbami nejčastěji zmiňovalo svůj možný vstup do liberálního klubu, ale nakonec se očividně přiklonilo k jinému řešení. V minulém složení EP byl jediný pirátský zástupce z Německa a tato poslankyně Julia Reda zasedala právě v "zeleném" klubu. 

IRSKO: DOPOČÍTANÝ DUBLIN A KONEC LIADH NÍ RIADA

Až 16. kolo sčítání včera dorozdělilo mandáty v obvodě, který tvoří irské hlavní město. Třetí mandát v něm získala Clare Dalyová - poslankyně za krajně levicovou Socialistickou stranu, která nyní kandidovala v rámci uskupení s trochu matoucím názvem Nezávislí pro změnu (I4CH), které po volbách vyšle své zástupce v EP do komunistického klubu GUEN-NGL.

Až za Dalyovou spadl v pořadí v předposledním kole sčítání Barry Andrews - kandidát strany Vojáci osudu (FF, ALFDE), bývalý ministr pro záležitosti dětí. To ovšem znamená, že Andrews nyní mandát nezíská, ale bude muset čekat do okamžiku, kdy se uskuteční brexit, protože až pak nastoupí do EP.

V jižním volebním obvodu jsou po včerejšku zvoleni jen první dva držitelé mandátů v EP. "Už" v 9. kole uspěl dlouholetý evropský poslanec za Irský kmen (FG, EPP) Sean Kelly, který je na ostrově známý jako bývalý šéf Keltské atletické asociace (GAA), sdružující tradiční irské sporty. Až 17. kolo přidělilo mandát kandidátovi druhé tradiční irské strany Vojákům osudu (FF, ALDE) a bývalému ministrovi Billy Kelleherovi.

V jižním obvodu proběhlo již i 18. kolo, v němž zůstaly ve hře poslední čtyři kandidáti. Nejméně hlasů v něm získal dosavadní europoslankyně s nejirštějším jménem Liadh Ní Riada, která je v zemi známá jako zakladatelka kanálu irské televize vysílajícího v irštině či kandidátka strany Sinn Fein v posledních prezidentských volbách. Hlasy si ještě jednou přepočítávají, ale zdá se, že Ní Riada mandát ztratí, což potvrdí velký propad SF v těchto volbách.  Zbývající tři kandidáti už si rozdělí mandáty. Poslední z nich ale také do EP nastoupí případně až po brexitu. Ve hře zbývají další kandidát FG, kandidát zelených a zástupce silně levicového uskupení Nezávislí pro změnu.

IRSKO: DALŠÍ ZVOLENÍ POSLANCI – MING A RŮŽE

Až 13. kolo sčítání včera rozdělilo zbylé tři mandáty v severním obvodě Middlands North West. Z posledních čtyř zbývajících kandidátů nakonec s nejméně hlasy neuspěl bývalý prezidentský kandidát a nyní nezávislý uchazeč o místo v EP Peter Casey. Zvoleni naopak byli marihuanový aktivista a dosavadní poslanec EP Luke "Ming" Flanagan (GUE-NGL), kandidátka strany Irský kmen (FG, EPP) Maria Walshová a zástupce nacionalistické levicové formace Sinn Fein (SF, GUE-NGL) Matt Carthy, který mandát obhajoval.

Kromě "Minga" je v Irsku mimo politiku známá také nová poslankyně Maria Walshová, která se v roce 2014 stala vítězkou každoročního mezinárodního festivalu Rose of Tralee, na němž soutěží interpreti irské hudby z celého světa. Jednatřicetiletá Walshová je rodačka z Bostonu ve Spojených státech, která následně krátce žila v Irsku a opět se vrátila do USA, odkud se nominovala do zmíněné soutěže. Krátce po vítězství v soutěži se veřejně přihlásila ke své lesbické orientaci. 

SČÍTÁNÍ JEŠTĚ POKRAČUJE

Ani čtvrtý den po volbách ještě nezbáme úplné složení novéh Evropského parlamentu. Sčítání hlasů stále pokračuje v Řecku, další kola počítání jsou ještě třeba v Irské republice. 

ŘECKO: KAŽDÝ HLAS ROZHODUJE

V Řecku stále pokračuje sčítání hlasů a je napínavé jako detektivka. Vítěz je jasný - konzervativní Nová demokracie (ND, EPP). ale stále se hraje o to, zda v Evropském parlamentu zasedne také strana bývalého levicového ministra financí Janise Varufakise MeRa 25. Ta klesla po sečtení 98 procent hlasů na 2,99 % a dostala se pod omezující klausuli, která je v Řecku tříprocentní. Aktuálně jí chybí podle projektu Europe elects k překonání tří procent 453 hlasů. 

IRSKO: STÁLE NEDOPOČÍTÁNO

V Irské republice jde sčítání ještě pomaleji než na severu ostrova. Včera byla nejprve už v prvním kole zvolena Mairéad McGuinness - obhajující poslankyně vládní strany Irský kmen (FG, EPP) v obvodu Middlands North West. Večer potom v 13. kole ve volebním obvodě Dublin uspěl kandidát zelených Ciaran Cuffe a ve 14. kole Frances Fitzgerald také z Irského kmene (FG, EPP). O zbylé dva mandáty v hlavním městě nadále bojují poslední čtyři kandidáti - nezávislý, sociální demokrat, člen Vojáků osudu (FF, ALDE)  a člen Sinn Fein (SF, GUE-NGL).

V jižním volebním obvodu, kde byl volební lístek kvůli rekornímu počtu kandidátů tak velký, že na mnoha místech byly brzo ucpány volební urny, nebyl zatím zvolen nikdo. Po osmém kole stále zůstává ve hře 14 kandidátů.

V severním obvodu po pěti kolech sčítání zůstávají tři neobsazená místa a ve hře stále 11 kandidátů.  

SEVERNÍ IRSKO: 2:1 PROTI BREXITU A 3 ŽENY

Komplikovaný "číslovací" volební systém STV se používá také v jednom z volebních obvodů ve Velké Británii, který tvoří celé území Severního Irska. Volby se tam rozhodly až v pátém "přepočítávacím" kole (postupně se vyřazují nejslabší kandidáti a jejich hlasy se přidělují ostaním dle preferencí voličů). Jako první byla "už" ve třetím přepočtu  zvolena kandidátka Demokratické unionistické strany (DUP, nezařazení)a její lídryně Diane Doddsová, která podle prvních prefrencí "jedniček" skončila až druhá. Další dvě poslankyně byly zvoleny v pátém kole a jednalo se o Martinu Andersonovou z katolické nacionalistické levicové strany Sinn Fein (SF, GUE-NGL) a kandidátku strany Alience, která spojuje katolíky i protestanty, Naomi Longovou. Severní Irsko bude díky tomu mít poprvé v historii čistě ženské zastoupení ve Štrasburku.

Premiérou je také zastoupení strany, která nepatří ani k jedné z náboženských skupin v Severním Irsku. V regionu jsou totiž strany tvrdě rozdělené na katolické (ostřejší Sinn Fein a umírněnější Sociálnědemokratická labouristická strana -SDLP) a protestantské (ostřejší DUP a Ulsterská unionistická - UUP). Programem Aliance je naopak spojování obou komunit. Umírněná protestantská UUP ztratila poprvé v historii své zatsoupení v EP.

Zajímavé je také to, že díky tomu, že Sinn Fein i Aliance jsou proti brexitu, zvítězil v Severním Irsku opět odpor k odchodu z EU.

BRITÁNIE: ROBINSON VINÍ Z PORÁŽKY SOCIÁLNÍ SÍTĚ

Britský krajně pravicový aktivista Tommy Robinson do Evropského parlamentu zvolen nebyl, když jako nezávislý kandidát získal 2,2 % ve volebním obvodu North West. Aktivista, který "proslavil" nedávno při návštěvě Prahy odřeknutím tiskovky, když ho přemohlo dobré české pivo, prohlásil, že volby nebyly férové, protože nemohl dělat kampaň v situaci, když mu některé zásadní sociální sítě v minulosti zrušily jeho profily, protože podle jejich názoru šířil nenávist. Jednalo se například o Facebook, Instagram nebo Twitter. Robinson ve svých postech například vyzýval k "válce proti muslimům" nebo o muslimech psal jako o "špinevých odpadcích". 

PRVNÍ PŘESTUP: MAĎARSKÁ OPOZICE K LIBERÁLŮM

Máme tu první přestup povolební sezóny. Největší maďraská opoziční strana Demokratická koalice (DK) oznámila, že přestoupí z levicového klubu Socialisté a demokraté, kde byla dosud zastoupená do nově vytvářené skupiny, v níž se spojí hnutí prezidenta Macrona LREM a liberální strany z dosavdního klubu ALDE.

Demokratickou koalici vede bývalý maďraský premiér Ferenc Gyurcsány, který se "proslavil" řečí, kde je jako premiér na uzavřeném jednání popsal vlastní volební kampaň slovy "lhali přes den, lhali jsme večer, lhali jsme v noci". Po zveřejnění záznamu a následné volební porážky odešel ze socialistické strany a založil později Demokratickou koalici.

V nedělních volbách se Deemokratciká koalice stala se 16 % největší opoziční stranou vůči vládnímu konzervativnímu FiDeSz Vikrota Orbána, který vyhrál evropské volby s 52 %.

POLSKO: CELKOVÉ VÝSLEDKY

Volby v Polsku skončily velkým triumfem vládní konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS, ECR), která získala nejvyšší výsledek, na jaký dosáhla polská politická strana v celostátních volbách od pádu komunismu. Úspěch PiS je o to výraznější, že se proti němu spojila pod názvem Evropská koalice téměř kompletní parlamentní opozice od nejvyšší opoziční strany, středopravicové Občanské platformy (PO, EPP) přes postkomunistické sociální demokraty ze Spojenectví demokratické levice (SLD, S&D), liberály a odpadlíky z PO ze strany Moderní (.N, ALDE) až po zelené a agrárníky z Poslké lidové strany (PSL, EPP). V polarizaci dvou velkých bloků se do EP už dostala jen nová strana Jaro Wiosna (W, S&D) do nedávna nezávislého starosty města Slupsk Roberta Biedroně, která zřejmě jako sociálně-liberální formace nakonec v EP zamíří do klubu socialistů.

Mimo EP tak zůstane jak protestní hnutí se zastoupením v Sejmu Kukiz ´18, tak koalice protetsních a nacionalistických uskupení kolem bývalého europoslance Janusze Korwina-Mikkeho s názvem Konfederace a spojenectví malých neparlamentních levicových strana Spolu (Razem). 

POLSKO: ZVOLENA VDOVA PO ZAVRAŽDĚNÉM PRIMÁTOROVI GDAŇSKA

Mezi novými polskými poslanci bude také vdova po nedávno zavražděném primátorovi Gdaňska Pawłu Adamowiczovi, kterého v lednu pobodal na charitativním koncertu v jeho městě útočník. Magdaléna Adamowicz byla zvolena na listině opoziční Evropské koalice v gdaňském volebním obvodu.

POLSKO: ŠEST PREMIÉRŮ DO ŠTRASBURKU

Kdyby se čeští voliči inspirovali o víkendu u našich severních sousedů, vypadal by česká delegace do EP například takto: Nečas, Paroubek, Špidla, Topolánek, Pithart, Sobotka. 

Poláci totiž v neděli zvolili do Evropského parlamentu šest bývalých premiérů. Evropská koalice, která spojila několik výrazných opozičních stran, dokonce bude mít mezi zvolenými pět bývalých šéfů vlády. Šestého, přesně šestou, přidala vládní strana Právo a Spravedlnost (PiS, ECR), za níž byla zvolena bývalá předsedkyně vlády Beata Szydło.

A to ještě v sestavě nových polských europoslanců najdeme tři bývalé ministry zahraničí, bývalého komisaře nebo dokonce čtyři ministry současné vlády (ministři vnitra, školství, rodiny a bez portfeje), tři viceministry a navíc současnou vicepremiérku a už zmíněnou bývalou předsedkyni vlády Beaty Szydło.

Důvodem tohoto složení poslanců se jeví situace, kdy je Polsko pro volby rozděleno na 13 volebních obvodů a strany potřebují zaujmout voliče výraznými lídry v každém z nich.

POLSKO: ŠEST PREMIÉRŮ DO ŠTRASBURKU

Kdyby se čeští voliči inspirovali o víkendu u našich severních sousedů, vypadal by česká delegace do EP například takto: Nečas, Paroubek, Špidla, Topolánek, Pithart, Sobotka. 

Poláci totiž v neděli zvolili do Evropského parlamentu šest bývalých premiérů. Evropská koalice, která spojila několik výrazných opozičních stran, dokonce bude mít mezi zvolenými pět bývalých šéfů vlády. Šestého, přesně šestou, přidala vládní strana Právo a Spravedlnost (PiS, ECR), za níž byla zvolena bývalá předsedkyně vlády Beata Szydło.

A to ještě v sestavě nových polských europoslanců najdeme tři bývalé ministry zahraničí, bývalého komisaře nebo dokonce tři ministry současné vlády (z rezortů vnitra, školství a rodiny) a navíc současnou vicepremiérku a už zmíněnou bývalou předsedkyni vlády Beaty Szydło.

Důvodem tohoto složení poslanců se jeví situace, kdy je Polsko pro volby rozděleno na 13 volebních obvodů a strany potřebují zaujmout voliče výraznými lídry v každém z nich.

IRSKO: SČÍTÁNÍ POKRAČUJE TŘETÍ DEN, ZVOLEN PRVNÍ POSLANEC

Irsko volí podle poměrně složitého volebního systému nazvaného STV (Sngle transferable vote), v němž voliči číslují jednotlivé kandidáty. A sčítání probíhá v opakujících se kolech, kdy se vyřazují nejslabší nebo naopak už zvolení kandidáti. Teprve dnes byla zvolena první irská zástupkyně v Evropském parlamentu Maireád McGuinness, která zastupuje stranu Irský kmen (FG, EPP) a o níž se spekuluje, že by mohla být kandidátkou na budoucí předsedkyni EP.  

POLSKO: BEZ KRAJNÍ PRAVICE

Definitivní výsledky voleb v Polsku přinesly změny oproti původním odhadům. Do EP se nakonec probojovala jen tři uskupení. Vedlé vítězného PiS a druhé Evropské kalice (KE) už uspěla jen kandidátka Jaro (Wiosna). Naopak těsně pod prahem pro vstup do EP zůstala široká koalice protetsních a krajně pravicových stran Konfederace, ke které patří například kontrovezní exposlanec Evropského parlamentu Janusz Korwin-Mikke.  Defonitivně díky tomu připadne 27 mandátů Právu a spraveldnosti (PiS), 22 křesel široké opoziční Evropské koalici (KE) a tři zmíněné levicově liberální kandidátce Jaro dříve nezávislého starosty města Slupsk Roberta Biedrońe.

STRACHE DO EUROPARLAMENTU?

Dnes už bývalý šéf rakouských protiimigračních svobodných (FPÖ) Heinz-Christian Strache získal mandát europoslance. Informovala o tom dnes agentura APA. Kontroverzního politika ze zdánlivě nevolitelného posledního 42. místa kandidátky FPÖ vynesly do popředí preferenční hlasy. Strache je hlavním aktérem korupční aféry, kvůli níž se v Rakousku rozpadla vládní koalice a země směřuje k předčasným volbám. 

KRAJNÍ LEVICE I PRAVICE POSÍLILY V BELGII

Ve Belgii probíhají také parlamentní volby. Krajně pravicová strana Vlámský zájem (Vlaams Belang; VB) bude po volbách v Belgii třetí nejsilnější stranou v celostátním parlamentu. Polepšila si o 15 mandátů a obsadí celkem 18 křesel. Na jihu země naopak posílila krajní levice. Strany minulé koalice vykázaly ztráty. Vyplývá to z kompletních výsledků nedělního hlasování. Podle agentury AFP volby prohloubily roztříštěnost 150členného zákonodárného sboru, do něhož se dostalo 12 subjektů.

MAYOVÁ: VELKÉ ZKLAMÁNÍ

Dosluhující britská premiérka Theresa Mayová označila prohru svých konzervativců ve volbách do Evropského parlamentu za velké zklamání.

POTVRZENO: BENDL SE VRÁTÍ DO SNĚMOVNY

"Já jsem ještě pořád nohama na zemi. Po tom, co se mi stalo minule, nevím, jestli se mám radovat, nebo mám ještě čekat," řekl dnes ČTK Bendl. Ve Sněmovně se chce věnovat především zemědělství, konkrétně například boji se suchem. Hodlá také usilovat o snížení byrokracie.

ROZDĚLENÉ NĚMECKO

Evropské volby naplno ukázaly, jak rozdělené je dodnes Německo. Zatímco v západních spolkových zemích bodovali Zelení a křesťanští demokraté (CDU) si alespoň zčásti udrželi slušnou voličskou podporu, v zemích bývalého východního Německa dosáhla dvouciferných výsledků Levice a k nejsilnějším stranám patřila protestní Alternativa pro Německo (AfD). V Sasku a Braniborsku dokázala dokonce zvítězit.

ČSSD SE MUSÍ PROMĚNIT

Dle šéfa pražské ČSSD se strana musí od základů proměnit, kosmetické změny nestačí. Podle Foldyny není řešením odchod Hamáčka, jiného lídra ČSSD nemá.

MACRON: PROHRA I VÝHRA

ČTK: Mizérie, poloviční úspěch, zásadní prohra, ale i "skorovýhra" je podle francouzského tisku výsledek voleb do Evropského parlamentu (EP) pro prezidenta Emmanuela Macrona. Koalice Obroda, k níž patří Macronova Republika v pohybu (REM), v neděli ve volbách zaostala o necelý procentní bod za krajně pravicovým Národním sdružením Marine Le Penové. V EP tak budou mít obě uskupení po 23 mandátech. Komentátor listu Le Figaro Guillaume Tabard volební výsledek označil za "repliku zemětřesení z roku 2017", kdy se konaly prezidentské volby, v nichž neuspěli republikáni ani socialisté. Macronovi se podle něj podařilo mobilizovat nejenom své stoupence, ale stejně tak i odpůrce. "Neuspěl jen o vlas", píše list. Tabardův kolega Alexis Brézet napsal, že "prezident svou sázku (skoro) vyhrál" a výsledek s odkazem na název jeho strany charakterizoval jako "znovuskládání (rekompozici) v pohybu".

KURZOVA VLÁDA PADNE

Přes historický úspěch rakouských lidovců ve volbách do Evropského parlamentu, zřejme jejich vláda dnes padne. Rakouský parlament patrně vysloví nedůvěru přechodné poloúřednické vládě kancléře Sebastiana Kurze. K vládní krizi došlo před několika týdny po korupčním skandálu Svobodné strany Rakouska (FPÖ), které Kurz následně vypověděl koaliční smlouvu.

PROPAD NĚMECKÉ SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE

Jen 15,8 procenta získala SPD v Německu. To je proti výsledku jejich českých kolegů stále hodně, německý tisk však označil budoucnost strany za nejistou. Tak špatný výsledek prý neočekávali ani největší skeptici mezi straníky.

ITÁLIE: SALVINI VYHRÁL S PŘEVAHOU

Eurovolby v Itálii jednoznačně vyhrála protiimigrační Liga vicepremiéra Salviniho. Má 34,3 procent hlasů, což je dvakrát víc než v parlamentních volbách v loňském roce.

Kompletní složení EP není stále známé

Ani 10 hodin po ukočení evropských voleb nemá kompletní výsledek hlasování ve všech státech EU. Stále se dopočítávají výsledky například v Itálii, Británii, Francii či Rumunsku, takže detailní rozložení sil poznáme až za několik hodin.

POLSKO: VLÁDNÍ STRANA PiS S PŘEVAHOU VYHRÁLA

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského vyhrála nedělní volby do Evropského parlamentu. Podle výsledků, které dnes ráno zveřejnila státní volební komise po sečtení téměř 96 procent hlasů, konzervativní a nacionalistická formace získala 46,01 procenta hlasů, zatímco opoziční Evropská koalice 37,9 procenta.

VOLEBNÍ ÚČAST

Volební účast v letošních evropských volbách byla nejvyšší (50,95 procenta) od roku 1994, kdy dosáhla 56,67 procenta. Nejvíce voličů přišlo v Belgii (89 procent), Lucembursku (84,1 procenta) a na Maltě (72,6 procenta). Naopak nejnižší volební účast byla na Slovensku (22,74 procenta), ve Slovinsku (28,29 procenta) a ČR (28,72 procenta).

PRŮBĚŽNÉ VÝSLEDKY

Eurovolby 2019 vyhráli lidovci, počet jejich mandátů ale podle předběžných výsledků klesne z 221 na 179. Druzí nejsilnější socialisté to mají podobně, ze 191 křesel jich budou mít už jen 150. Třetí je zatím liberální ALDE oživená Macronisty, ta si naopak polepšila ze 67 na 107 mandátů. U ALDE ale zatím není jasné, jaké strany budou nakonec členy poslanecké frakce. Otazník visí například nad českým ANO. Evropští zelení s Evropskou svobodnou frakcí posilují z 50 na 70 křesel. Naopak eurorealističtí Evropští konzerativci a reformisté klesnou míří k 58 mandátům, přičemž dosud jich měli 70. Za neúspěch mohou především britští konzervativci. Poslanecká frakce tak zřejmě klesne z pozice třetío nejsilnějšího až na páté místo.

LE PENOVÁ TĚSNĚ PŘED MACRONEM

Euroskeptické Národní sdružení Marine Le Penové ve Francii vyhrálo podle konečných výsledků volby do EP s předstihem 0,9 procentního bodu před Obrodou prezidenta Emmanuela Macrona.

V Řecku výsledek vyvolal předčasné volby

Řecký radikálně levicový premiér Alexis Cipras po porážce své strany Syriza od konzervativní opozice v evropských volbách vyhlásil na 30. června předčasné parlamentní volby.  

Španělsko s náskokem pro socialisty

Definitivní už jsou také výsledky ve Španělsku. Jasným vítězem se zde v evropských i v souběžně konaných regionálních volbách stala Španělská socialistická dělnická strana (PSOE), která získala do EP 20 křesel. V čele jejích poslanců se do parlamentu vrací jeho bývalý předseda Josep Borell.

V souboji o druhé místo a pozici lídra opozice ustála konzervativní Lidová strana (PP, EPP) atak středového subjektu Občané (C, ALDE), který tentokrát s velkým odstupem porazila, když získala 12 křesel, zatímco Občané jen sedm. Krajně levicová koalice Spojeni to dokážeme (Podemos, GUE-NGL) získal šest křesel. Premiérové tři mandáty pak získala konzervativní a euroskeptická strana Vox.

Španělská poslanecká delegace nebude znít jedním hlasem, ale ani jedním jazykem, protože své zastoupení udrželi i zástupci menších regionalistických stran. Nejsilnější z nich – koalice Republiky teď - získal tři mandáty, z nichž dva zřejmě připadnou levicové, separatistické katalánské straně ERC (zelení-EFA) a jeden jejím separatistickým kolegům z Baskicka straně Bildu (GUE-NGL.). Samostatná kandidátka středových katalánských separatistů kolem expremiéra Puidgemonta získala dva mandáty, které se po vyloučení z ALDE zřejmě zatím dají počítat do skupiny nezařazených poslanců.  Poslední "španělský" mandát pak připadne koalice umírněných regionálních stran a konkrétně Baskické národní straně (PNV, ALDE).

Pestrá Evropa

Když už mluvíme o rozmanitosti výsledků, podívejme se na to, ke kolika názorovým proudům patří jednotliví vítězové ve 28 členkých státech

Evropští lidovci - 13 států: Německo, Rumunsko, Maďarsko, Řecko, Rakousko, Finsko, Bulharsko, Chorvatsko, Irsko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, a Kypr

Evropští socialisté - 5 států:  Španělsko, Nizozemsko, Portugalsko, Švédsko a Malta

Evropští liberálové ALDE - 4 státy: Česká republika, Dánsko, Estonsko, Lucembursko

Evropští konzervativci a reformisté ECR - 2 státy: Polsko, Belgie

protestní Evropská aliance lidu a národů EAPN - 2 státy: Francie a Itálie

nezařazení euroskpetici (dříve EFDD) - 1 stát: Velká Británie

koaliace liberálů a lidovců - 1 stát - Slovensko 

Pestré Německo

Německé volby se dnes vyznačovaly nejenom historicky nízkými zisky obou velkých stran CDU-CSU a SPD, ale také nezvyklou rozmanitostí výsledků v jednotlivých spolkových zemích. Celkově druzí Zelení dokázali vyhrát nejenom v Berlíne, ale také v Hamburku a ve Šlesvicku-Holštýnsku. Dobrý výsledek protestní Alternativy pro Německo (AfD) v nových spolkových zemích na východě Německa podtrhl fakt, že AfD dostala nejvíce hlasů v Sasku a Braniborsku. V ostatních spolkových zemích už vyhrála CDU.

Hvězdný poslanec: Peter Pollák

Slovensko bude mít prvního romského poslance v Evropském parlamentu. Stal se jím kandidát hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽANO, ECR) Peter Pollák. Tento bývalý zmocněnec vlády pro romské otázky má za sebou už i jiný primát, kdy se stal historucky prvním romským poslancem Národní rady Slovenské republiky. Nyní mu k mandátu pomohlo rozhodnutí šéfa strany Igora Maťoviče týden před volbami do EP odstoupit z pozice stranické jedničky a přenechat ji právě Pollákovi. 

Pollák v EP nahradí jinou romskou poslankyni Sorayu Post, která neobhájila mandát jako lídryně švédské strany Feministická iniciativa.

Lucembursko: historický průlom liberálů

Poprvé od roku 1979 nevyhrála v Lucembursku evropské volby Křesťanskosociální lidová strana (CSV, EPP). Těsně ale přece ji v poměru 21,44 % ku 21,10 % předehnala premiérova liberální Demokratická strana (DP). Obě strany si připsaly dva mandáty. V EP zasedne ještě po jednom zástupci sociálních demokratů (LSAP, S&D) a zelených (dei gréng, Zelení-EFA). První strana získala 12,91 % a poprvé skončila až čtvrtá, když ji tentokrát o "bronz" připravili s 18,91 % zelení.

Konzervativní a protestní strana ADR si sice připsala dvojciferný výsledek (10,04 %), ale mandát jí těsně unikl. Stejný osud potkal piráty, kteří sice posílili na 7,7 %, ale ani oni pirátskou posádku v Evropském parlamentu neposílí.

Litva: vyhráli konzervativci, zvolena i nezávislá poslankyně

V pobalstké republice byli dnešní evropské volby ve stínu výběru prezidenta. V Dnešním druhém kole byl nakonec zvolen nezávislý kandidát G. Nauseda.

V evropských volbách ale naopak zvítězili opoziční konzervativci z Vlasteneckého svazu (TS-LKD, EPP), kteří si připsali 3 mandáty. Uštědřili tak další porážku Litevské straně rolníků a zelených (LVŽP, Zelení-EFA) – největší vládní straně.

Do EP se dostali ještě koaliční sociální demokrati se dvěma křesly, liberální Demokratická strana a Liberální svaz Litevské republiky získaly po jednom křesle, stejně jako koalice Volební akce Poláků na Litvě se Svazem Rusů a Stranou křesťanských rodin. 

Nováčkem v EP bude ale Aušra Maldikiene nezávislá poslankyně litevského Sejmu, která uspěla s vlastní nezávislou kandidaturou do Štrasburku.

Wildersova strana končí v EP

Po sečtení 98 % hlasů je jasné, že zastoupení v Evropském parlamentu ztratí protestní, antiislámská Strana svobody (PVV) Geerta Wilderse, která dosud měla v krajně pravicovém klubu ENF tři mandáty. PVV ztatila podporu zejména směrem k novější protetsní straně Fórum pro demokracii (FvD, ECR) Thierry Baudeta.

Hvězdný poslanec: Silvo Berlusconi

Mandát eurposlance za Itálii dnes získal italský expremiér Silvio Berlusconi, který jako lídr dovedl do Evropského parlamentu kandidátku své strany Forza Italia (EPP). Na rozdíl od dalších italských stranických lídrů, kteří také do EP kandidovali, ale mandát bez pochyby přijme, protože nemohl kandidovat v posledních parlamentních volbách v Itálii, protože se na něj vztahoval později zrušený trest zákazu zvolení do veřejných funkcí.

Změny v Poslanecké sněmovně: 3 noví poslanci

Do Evropského parlamentu nakonec byli zvoleni tři poslanci české Poslanecké sněmovny: Radka Maxová za hnutí ANO, Veronika Vrecinová za ODS a Mikuláš Peksa za piráty.

Do klubu ANO by měl za jihočeský volební obvod nastoupit Ondřej Babka místo Radky Maxové. Do Sněmovny by se v barvách ODS ve Středočeském kraji měl místo Veroniky Vrecionové vrátit bývalý ministr Petr Bendl, který původně dostal mandát po minulých sněmovních volbách, ale přepočet hlasů ho odsunul za "skokana" Martina Kupku a mimo Poslaneckou sněmovnu. Pražského piráta Mikuláše Peksu by pak měl nahradit Václav Fořtík.

Británie: konzervativci, ale i labouristé na kolenou

V Británii je sečteno již 75 % hlasů. Stále vede již jistě zvítězí nová Strana pro brexit Nigela Farage. Aktuálně získává 31,7 % hlasů, druzí jsou liberální demokraté, kteří tvoří názorový protipól brexitářů. Liberální demokraté získávají 20,5 %. Labouristé nejenom nejsou s 13,6 % procenty druzí, ale na třetím místě na ně dotírají zelení s 12,1 %. Konzervativci jsou dokonce pod deseti procenty s 9,6 % hlasů. Za nimi už následují jen skotští separatisté s 4,6 %, waleští nacionalisté s 3,5 % a Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) s 3,3 %.

Dvě největší strany v britské Dolní sněmovně zatím získávají pro ně jen děsivých 23,2 %!  

Vedou lidovci, levicový blok nemá většinu

Stále se zdá, že celkovým vítězem voleb zůstanou evropští lidovci, přestože ztratí kolem 50 mandátů, a to i v případě, kdy ve svých řadách udrží maďarský FiDeSz. Lidovci by mohli získat s FiDESzem 173 křesel (bez maďarské strany 161 mandátů).

Druhou největší frakcí by měli být evropští socialisté. I ti ve volbách ztratili 40 křesel a měli by jich nyní mít 150. Teoreticky by navíc mohli ještě zpět integrovat vyloučené rumunské sociální demokraty s 9 mandáty a přiblížit se k lidovcům na pouhá dvě křesla. Závody v nabírání nezařazených poslanců mohou proto být tvrdé.

Třetí v řadě by měl být klub spojující Macronovo hnutí LREM s liberální skupinou ALDE, kdyby se podařilo sjednotit s macronovci všechny liberální strany mělo by toto uskupení až 102 poslanců.

Zelení posílili na 63 křesel, ale ani to neumožní vytvoření většinové semaforové koalice (zelených, žlutých liberálů a červených sociálních demokratů) v EP, protože ta by aktuálně měla jen 314 křesel, když většinu tvoří 376 mandátů. To znamená, že ani přidání komunistického klubu GUE-NGL, který by aktuálně měl mít zhruba 49 křesel, by hypotetické alianci od Ciprase (řeckého premiéra a lídra evropské krajní levice) po Macrona by většinu v EP neměl. Dosáhl by teoreticky na 373 mandátů. Nikdo ale navíc nemůže počítat, že by se s komunisty spojily některé pravicově liberální strany (např. dánská Venstre, nizozemská VVD), takže široký levicový blok většinu mít nebude.

Dánsko: liberální Venstre nakonec do čela

Během sčítání hlasů došlo v Dánsku k překvapivé změně na pozici lídra. Pravicově liberální Venstre dokázala v závěru předstihnout dosud vedoucí sociální demokraty a po sečtení 99 % získává 23,6 % oproti 21,5 pro sociální demokraty. Výsledek může být důležitý pro červnové národní parlamentní volby.

Hlavním poraženým voleb je očividně protiimigrační Dánská lidová strana (DFP). Vítěz evropských voleb v Dánsku v roce 2014 klesla na jediný mandát a až čvrté místo. Úplně z EP vypadla tradiční euroskeptická kandidátka Lidové hnutí proti EU. 

Naopak výrazně zabodovala Radikální venstre, u níž se projevil efekt Margarethe Vestagerové, která je kandidátkou evropských liberálů na funkci předsedkyně Evropské komise.  

Itálie: Salvini jasným vítězem

Liga severu vicepremiéra Mattea Salviniho vyhrála italské volby. Podle prvního exit-pollu tato pravicová protestní strana získala 30 až 33,1 % hlasů. S velkým odstupem druhá skončila opoziční levicová Demokratická strana (PD, dosud SD, koketuje s macronovským novým klubem) s 21,3 až 21,7 %. Opoziční strana díky tomu překonala i nejsilnější vládní stranu Hnutí 5 hvězd vicepremiéra Luigi Di Maia, která získala 19 až 20,2%. V EP by měly zasednout ještě Berlusconiho strana Forza Italia (FI, EPP) s 8,5 až 10 % a konzervativně národní strana Bratři Itálie (FdI, ECR) s 6 až 6,3 % hlasů. Těsně za branami EP podle odhadu skončí liberálně levicová kandidátka Více Evropy s 3,4 až 3,7 % hlasů.

Salviniho strana by se dokonce mohla stát stranou, která bude mít v EP nejvíce mandátů ze všech národních stran v rámci všech členských států. 

Kdo dostane od státu peníze?

Kromě stran a koalic, které se probojovaly do EP, získají finanční podporu od státu na krytí nákladů kampaně ještě další subjekty, které překročily 1 % hlasů.

Půjde tedy o ČSSD, Teličkovo hnutí Hlas a také recesistické hnutí "ANO, vytrolíme europarlament" s 1,56 %. Ostatní, zejména malé euroskeptické, strany si vzájemně vzaly hlasy a žádná z nich hranici 1 procenta neatakovala.

Nová hnutí za branami

Ve volbách neuspěly strany dosavadních europsolanců, kteří se rozkmotřili se svými původními stranami. Hnutí Hlas Pavla Telička získalo 2,38 % hlasů a hnutí Evropa společně (ESO) Jaromíra Štětiny dokonce jen 0,53 % hlasů, takže oba v EP končí a s nimi i dvojka Hlasu Petr Ježek.

Komunisté se udrželi v EP

Jedinou zástupkyní KSČM v EP bude dalších pět let její lídryně Kateřina Konečná, protože strana podporující českou vládu si připsala za 6,94 % hlasů jen jeden mandát. Komunisté kvůli tomu oslabili ze tří dosavadních mandátů.

Lidovci klesli na dva mandáty

KDU-ČSL si připsala 7,24 % hlasů a bude mít v EP dva poslance, mezi kterými ovšem nebude jejich stranický lídr Pavel Svoboda, kterého přeskočili Tomáš Zdechovský a Michaela Šojdrová.

Čtvrtá skončila koalice STAN a TOP 09

Dvojciferný výsledek už získala pouze koalice hnutí Starostové a nezávislí a TOP 09, která získala 11,65 % a tři mandáty. Poslanci za koalici budou Luděk Niedermayer, Jiří Pospíšil (oba TOP 09) a Stanislav Polčák (STAN).

Čeští piráti poprvé v EP

Třetí skončila Česká pirátská strana s 13,95 % a budou mít tři eurposlance Marcela Kolaju, Markétu Gregorovou a Mikuláše Peksu.

Souboj o druhé místo vyhrála ODS

Pozici nejsilnější opoziční strany získala ODS, která zdvonásobila zisk hlasů i mandátů a v EP ji nyní bude zastupovat čtveřice poslanců - Jan Zahradil, Alexander Vondra, Evžen Tošenovský a Veronika Vrecionová.

Vládní ČSSD končí v EP

Sociální demokracie zaznamenala historicky nejhorší výsledek v evropských volbách a ziskem pouhých 3,95 % nepřekročila hranici pěti procent pro vstup do EP.

Skokani voleb: disident Vondra a generál Blaško

Z nevolitelných míst do Evropského parlamentu přeskočili a zvoleni byli Alexander Vondra z ODS z 15. místa a Hynek Blaško z SPD z 8. místa. V rámci KDU-ČSL druhý a třetí kandidát v pořadí Tomáš Zdechovský a Michala Šojdrová získali více hlasů než stranický lídr Pavel Svoboda, který kvůli tomu v EP končí, zatímco Tomáš Zdechovský a Michala Šojdrová byli zvleni znovu.

ANO vítězí, ale s relativně slabým výsledkem

Hnutí ANO získalo oproti všem průzkumům výrazně nižší výsledek, a to 21,18 %. 

Rozložení mandátů v ČR

ANO 6

ODS 4

Piráti 3

STAN-TOP 09 3

SPD 2

KDU-ČSL 2

KSČM 1

ČSSD 0

Stále čekáme na české výsledky

Vedení ČSÚ napíná občany, kandidáty i novináře 

Finsko: definitvní výsledek a vítězství konzervativců

Finsko jako vůbec první země EU zveřejnilo kompletní výsledek voleb. Vítězství získala konzervativní strana KOK a senzační druhé místo obadili zelení VIHR.

 Hlavní poražení voleb

Na základě odhadů lze mluvit nejenom o vítězích, ale také o hlavních poražených těchto voleb. Historicky nejnižší výsledky zaznamenalo v těchto volbách například šest zavedených stran:

francouzští pravicoví Republikáni

britská Konzervativní strana

německá středopravicová, křesťanskodemokratická aliance CDU/CSU

němečtí sociální demokraté z SPD

chorvatští konzervativci ze strany HDZ

slovesnký levicový Smer

 Socialisté vedou v Portugalsku, Dánsku i Švédsku

Exit-polly ukazují vedení socialistických stran v Portugalsku i dvou severských státech - Švédsku a Dánsku, což ve všech případech nejsou překvapivé výsledky.

Tři další země mají odvoleno

Ve 22 hodin místního času skončily volby v dalších třech členských státech: v Lotyšsku (21:00 středoevropského času), na Maltě a na Slovensku. Pobaltské Lotyšsko se stalo další zemí, kde došlo k nárůstu volební účasti. Podle informací lotyšské volební komise zde odhlasovalo "minimálně" 33,53 % oprávněných voličů, což znamená překonání účasti z roku 2014 o zhruba 3 procenta.

Podle projekce celkových výsledků vyhrají přes ztráty evropští lidovci

Evropský parlament zveřejnil projekci postavenou na dílčích výsledcích a exit-pollech. Vítězem by se měl stát klub Evropské lidové strany (EPP) 173 křesly, druzí by měli být evropští socialisté se 147 křesly. Velká koalice obou největších klubů by ale kvůli ztrátám obou formací ztratila většinu v EP. A musela by se zřejmě opřít o společnou frakce Macronova hnutí LREM a liberálních stran sdružených v klubu ALDE. Toto spojenectví by mohlo získat 102 křesel. Společný klub zelených a regionalistů si zatím připisuje 71 křesel a posiluje.

Zhruba stejně veliké by mohli být tři kluby euroskeptická Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD) s 58 mandáty, eurorealistický klub ECR s 57 a protestní, euroskeptický klub Evropská aliance lidu a národů (EAPN, "Salviniho klub") s 57 poslanci. Nejmenším klubem by byla komunistická a krajně levicová skupina GUE-NGL se 42 křesly. 

Francie: postupující sčítání potvrzuje vedení lepenovců

V zemi galského kohouta je sečtena čtvrtina hlasů (27 %) a sčítání zatím potvrzuje trendy exit-pollu. Lepenovské Národní sdružení (RN, EAPN) vede s 27,6 %, druhé je prezidentova strana Republika v pohybu (LREM) s 19,9 %, třetí zelení s 11,6 %. Pravicoví republikáni (LR, EPP) zažívají katastrofický výsledek s 8,7 %. Do EP by se dostala ještě krajně levicová Nepoddajná Francie (FI, GUE,NGL) s 6,3 % a socialisté s 5,5 % hlasů. Mimo EP by zůstala kandidátka konzervativní, euroskeptická kandidátka Povstaň Francie (DLF, ECR) s 4,5 % nebo třeba Francouzská komunistická strana (PCF, GUE-NGL). 

Hvězdný poslanec: první Turek zvolený na Kypru

Spisovatel a vysokoškolský učitel Niyazi Kızılyürek se dnes stal prvním Turkem zvoleným na Kypru europoslancem. Volby se fakticky odehrávají jen v jižní části ostrova, kterou kontroluje mezinárodně uznávaná Kyperská republika. Jedna z tamních stran – komunistická strana AKEL - nyní dala  Niyaze Kızılyüreka na volitelné místo a dílčí sčítání potvrdilo, že byl zvolen.

Některé země už otevřeně sčítají hlasy

Některé země, v nichž se hlasovalo dnes, začaly hned po uzavření volebních místností sčítat výsledky, které ale v rozporu s unijními pravidly zveřejňují. Jde například o Francii, Kypr či Finsko. 

Polsko: podle exit-pollu vyhrálo konzervativní Právo a spravedlnost 

Těsné vítězství slibuje exit v Poslku vládní straně Právo a spravedlnost (PiS). Strana Jaroslawa Kaczyńského by si měla připsat 42,4 %, široká opoziční Evropská koalice, zahrnující strany od Občanské platformy na pravém středu po zelené a postkomunistické sociální demokraty nalevo, by mohla získat 39,1. Zatoupení v EP si zřejmě vybojovala i nová, středolevicová strana Jaro (Wiosna) s 6,6 %. Formace zřejmě po volbách zamíří do socialistického klubu v EP. Poslednís tranou nad pětiprocentní hranicí pro vstuup do EP by podle odhadu měla být koalice protetsních a radikálně pravicových formací nazvaná Konfederace. Ta získala 6,1 %. Mimo zatím zůstává s 4,1 % protestní formace Kukiz, kterou založil rockový zpěvák Kukiz.

Rumunsko: mrtvý závod mezi liberály a sociálními demokraty

Velmi těsný souboj zatím exit-poly předpovídají těsný souboj o první místo mezi vládní Sociálnědemokratickou stranou (PSD) a opoziční Národní liberální stranou (PNL, EPP).

Španělsko pro socialisty

Podle zveřejněného exit-pollu vyhrála ve Španělsku vládní socialistická strana (PSOE, SD), což se čekalo s ohledem na to, že nedávno výrazně vyhrála v domácích parlamentních volbách. Socialisté by měli vyhrát 30,5 %. V souboji o druhé místo a lídra opozice by své tradiční postavení měla přes ztráty potvrdit Lidová strana (PP, EPP) s 19,5 % a předběhnout třetí uskupení Občané (C, ALDE) s 14,2 %. Výrazně ztratili také zástupci krajní levice ze seskupení Sjednoceni to dokážeme (Podemos, GUE-NGL). V EP bude premiérově zatsoupena protetsní, konzervativní strana VOX s 8,2 %, která váhá, zda se zapojí do ECR nebo do klubu Mattea Salviniho. V souboji separatistických kandidátek zatím překvapivě vede listina katalánského expremiéra Puidgementa Junts s 4,8 % před koalicí Republiky teď vězněného katalánského expremiéra Oriola Junquerase, ale oba lídři by měli mandát získat, ačkoli budou mít složité získat oprávnění o zvolení.

Bulharsko: vede vládní pravicový GERB premiéra Borisova

Průzkumy předpovídaly vyrovnaný souboj bulharské středopravicové strany GERB premiéra Bojko Borisova a opozičních socialistů. Exit-poll po uzavření volebních místností ovšem ukazuje jasný náskok premiérovy strany, která by měla získat 32,7 %, zatímco opoziční Bulharská socialistická strana (BSP, SD) jen 23,2 %. Do EP by se ještě mohla s 11,2 % dostat strana turecké menšiny DPS, nacionalistická Vnitřní makedonská revoluční organizace (VMRO, ECR) se 7 % a koalice menších pravicových stran Demokratický blok (DB, EPP) s 5,9 %.

Francie: Strana Marine Le Penové podle odhadu vyhrála

Vítězem francouzských voleb se podle exit-pollu stalo lepenovské Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které by si mělo připsat 22 až 26 křesel. Mělo by těsně porazit stranu prezidenta Macrona Republique En Marche (Republika v pohybu), pro kterou měl výsledek znamenat 20 až 24 křesel. Třetí zelení by si měli připsat 11 až 14 křesel. Největším poraženým by se měla stát středopravicová formace Republikáni (LR) se 7 až 10, pro kterou by čtvrté místo znamenalo historickou porážku.  Pět až osm křesel by si měly připsat dvě polední kandidátky, které by se dostaly přes pětiprocentní hranici do EP - socialisté a krajně levicová kandidátka bývalého prezidentského kandidáta Melenchona Nepoddajná Francie.

Finsko: vedou konzervativci

V zemi tisíce jezer nebyl proveden exit-poll, protože se okamžitě po uzavření místností v 19 hodin odtajnil stav sčítání hlasů, které byly odevzdány v tzv. dřívějším hlasování. V něm zatím vede s 20,9 % konzervativní strana KOK (EPP), druhá je sociální demokracie s 16,7 %, třewtí liberální, venkovká Strana středu (KSEK) s 13, 7 % a čtvrtá protestní Strana Finů s 13,1 %. Do EP by se měla dostat ještě ekologická a  postkomunistická, stejně jako liberální strana švédské menšiny a křesťanští demokraté.

Maďarsko: další triumf Orbána

Konzervativní strana FiDeSz premiéíra Viktora Orbána vyhrála podle exit-pollu volby v Maďarsku, a to 57 %. Pokud by se tento výsledek potvrdil, mohl by FiDeSz získat roli nejsilnější strany ze včech členských zemí. Maltští labouristí si totiž podle odhadu doma připsali "jen" 56 %. Připomeňme ale , že na Maltě jsou jen dvě relevan´tní strany.

Chorvatsko: nevýrazná výhra konzervativního HDZ

Exit-poll už byl zveřejněně s uzavřením volebních místností také v Chorvatsku. Vítězem voleb by se měla s 23 % stát vládní konzervativní strana HDZ, následovaná opoziční sociální demokracií SDP s 18 %. Místa v EP by měla získat ještě následující uskupení: Chorvatská konzervativní strana (HKS, ECR) europoslanykyně Ruži Tomašićové, nezávislá listina Mislava Kolakušiće, Nezávislí pro Chorvatsko (NHR), liberální Amsterdamská koalice, jejíž jádro tvoří istrijská regionání strana IDS, a protetsní hnutí Živá zeď (ŽZ, možný partner italského Hnutí 5 hvězd). Mimo zůstala opoziční strana Most i nezávislá kandidátka europoslankyně Marijany Petir (EPP).

Řecko: vítězí konzervativní opozice

Podle exit-pollu v Řecku nejvíce hlasů získala opoziční konzervativní strana Nová demokracie (ND, EPP) s 32 až 36 procenty, druhá zřejmě skončila vládní, silně levicová strana Syriza (S, GUE-NGL) s 25 až 29 procenty.  Socilaisti koalice kolem strany PASOK (P, SD) skončila třetí se 7 až 9 procenty. Zatoupení v EP by měla onhájit i krajně pravicová strana Zlatý úsvit (XA, nezařazení) s 5 až 7 procenty. Křesla v EP získala i komunistická strana KKE s 5 až 8 procenty a na hraně tříprocentní hranice pro vstup do EP zatím bojuje s 2,5 až 4,5 procenty proruská nacionalistická strana řecká řešení, stejně jako levicová federalistická strana Diem 25 bývaléh ministra financí Varufakice, který ale sám kandiduje v Německu, kde podle tamního exit-pollu zvolen nebyl.

Německo: zvířata, recesisiti i federalisti

Německý exit-poll naznačuje i to, které menší strany se dostanou do EP díky tomu, že už před minulými volbami německý Ústavní soud zrušil pětiprcentní omezující hranici pro vstup do EP. Dva mandáty by měla získat recesistická Ta strana (Die Partei, nezařazená), která by díky tomu zdvojnásobila své dosavadní zastoupení v EP.  Také dvě křesla by mělo získat uskupení Nezvislí voliči (FW, ALDE) i Strana zvířat (TP, GUE-NGL). Po jednom poslanci by měla získat malá ekologická strana ODP, konzervativní Strana rodiny (FP, ECR), piráti (PP, GUE-NGL) a federalistická celoevropská strana Volt, pro kterou by to byla premiéra v EP.

Německo: CDU ztratila ale vyhrála

Podle odhadů vyhrála přes ztráty německé volby křesťanskodemokratická CDU s 28 %. Druzí jsou Zelení s 22 %. Až třetí je koaliční SPD s 15,5 %, čtvrtá Alternativa pro Německo s 10,5 %. Slabě bodovaly s 5,5 % liberální FDP i postkomunistická Levice,

Kypr: těsný exit-poll

Podle prvního průzkumu vyhrála volby na Kypru pravicová strana DISY (30 %), ale má jen těsný náskok na komunistickou formaci AKEL (29 %). V EP by měla zasednout ještě liberální strana DIKO s 13 % a socilaistická EDEK s 10 %. Velký nárůst zaznamenala krajně pravicová strana ELAM? al ejejích 7 procent zřejmě stejně na mandát nestačí.

Rakousko: Kurz posílil, svobodní ztratili méně než se čekalo.

Podle exit-pollu vyhrála volby v Rakousku Rakouská lidová strana kancléře Kurze, která získala 34 % hlasů a bue mít o dva mandáty více než doposud. Lidovci by do Štrasburku měli vyslat sedm poslanců. Druzí skončili sociální demokraté, kteří udrží svých pět křesel za 23,5 %. Překvapivě málo ztratila po aféře svého bývalého šéfa H.-C. Stracheho svobodní, kteří získali 17,5 % a oslabili o dvě procenta a jeden mandát, takže budou mít 3. Dva mandáty získají zelení (za 13 %) a jeden liberální, středová strana NEOS (8 % hlasů). Do EP se nekvalifikovali komunisté a strana oddělená od zelených, nazvaný Teď.

Jak se projeví aféra v Rakousku?

Za půl hodiny se uzavřou volební místnosti také v Rakousku, kde bude bedlivě sledovaný výsledek vzhledem k aféře, která v zemi vypukla minulý víkend a která vedla až k vládní krizi a odchodu ministrů za protestní Svobodné. Zemi čekají v září předčasné volby, zítra hlasování o vyslovení nedůvěry kancléři za lidovce Sebastianu Kurzovi a dnešní výsledky napoví o dalším politickém vývoji v zemi pod Alpami.

V Belgii začalo sčítání

V 16 hodin skončila v Belgii i možnost hlasovat po internetu. Začíná napínavé sčítání federálních, regionálních i evropských voleb. favoritem na severu ve Vlámsku je Nová vlámská aliance (NVA, ECR), která prosazuje státoprávní uspořádání blízké konfederaci, a socialisté ve Valonsku. Nejvyšší preference v Bruselu měla před volbami strana zelených. 

Malta: překvapivý zisk krajně pravicové strany

Podle dílčích výsledků by až přes sedm procent hlasů měla získat krajně pravicová strana Imperium Evropa silného nacionalisty Normana Lowella. Na mandát to nestačí, ale je to důležitý průlom do tradičně dvoustranického systému na středomořském obvodě.

Belgie: zavřely se místnosti, pokračuje elektronické hlasování

Ke konci se pomalu chýlí supervolební neděle v Belgii, kde občané volí národní, regionální i evropské poslance. Volební místnosti se zavřely ve 14:00, ale ještě dvě hodiny je možné volit po internetu.

Evropské volby táhnou: účast téměř všude táhne

Dílčí údaje volební účasti z řady zemí ukazují, že průběžný zájem voličů je tentokrát téměř ve všech státech vyšší než před pěti lety ve stejnou denní dobu. Zdá se velmi pravděpodobné, že by letos mohla celková volební účast po dlouhé době stoupnout ve srovnání s předcházejícími volbami.

Vzorný žák Česká republika, ostaní nechali výsledky uniknout

Včera, v sobotu, se volilo ve čtyřech státech EU. Ve třech z nich došlo během volební noci k více či méně kompletním únikům volebních výsledků. Média byla podrobně a pravidelně informována sčítání výsledků na Slovensku, postupně získávala také údaje o dílčích výsledcích v Lotyšsku. Na Maltě ráno údajný výsledky zveřejnila vládní Labouristická strana (PL). Jedinou zemí, kde ani 21 hodin po uzavření volebních místností nic nevíme, tak zůstává Česká republika, která jako jediná ze "sobotních" států dodržela unijní pravidlo, podle něhož je nutné se zveřejněním výsledku počkat až do dnešní 23. hodiny, kdy se uzavřou volební místnosti v poslední členské zemi EU – v Itálii. 

Lotyšsko: údajně sečteno 90 %, vede Dombrovskisova Nová jednota

Lotyšská média pokračují ve zveřejňování uniklých výsledků evropských voleb. Údajně je již sečteno 90 % hlasů. Vedení si nadále udržuje kandidátka Nová jednota (JV, EPP), jejímž lídrem je ve volbách lotyšský člen Evropské komise a její místopředseda Valdis Dombrovskis. Nová jednota údajně získala 26 %. Na druhém místě následuje Sociálnědemokratická strana Harmonie (Saskanas, S&D), kterou volí zejména občané z ruské menšiny a kterou do voleb vedl předseda strany a primátor Rigy Nils Ušakovs. Harmonie měla získat 18 %. Třetí místo obsadila Národní aliance „Vše pro Lotyšsko“ (NA, ECR) s 16,2 %. Sdružení pro rozvoj/Pro! by mělo získat 12,2 %. Přes pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do EP by se měla dostat už jen menšinová a proputinovská formace Svaz Rusů v Lotyšsku (LKS, Zelení-EFA) s 6,5 % a Svaz zelených a rolníků /ZZS, ALDE) s 5,4 %. Za branami EP by měly zůstat Asociace lotyšských regionů (LRA) s 4,9 % i vítěz loňských parlamentních voleb Nová konzervativní strana (JKP, EPP) s 4,3 %.

Malta: výrazné vítězství labouristů

Maltská levicová Labouristická strana (PL, S&D) zveřejnila vlastní odhad výsledků, podle nichž získala 56 %, zatímco opoziční Nacionalistická strana (PN, EPP) méně než 40 %. Podle labouristických odhadů by to mohlo znamenat, že levicová strana získá 4 z 6 mandátů, které připadají nejmenší členské zemi EU. Nacionalisté by pak jeden mandát oproti roku 2014 ztratili a klesli by na 2 mandát. Média již spekulují, že takový výsledek by zřejmě vedl k demisi šéfa nacionalistů Adriana Delii.

Startují volby v dalších třech státech

Úderem deváté hodiny se začalo volit také v Portugalsku, Dánsku a Španělsku. V posledně jmenované zemi ale budou evropské volby u veřejnosti ve stínu výběru regionálních a komunálních zastupitelstev.

Slovensko: Vyhrála koalice Pozitivní Slovensko-Spolu

Slovenská média celou noc zveřejňovala uniklé informace o postupujícím sčítání výsledků. Nyní už mluví o celkovém výsledku. Vítězem voleb se měla stát koalice Pozitivní Slovensko (PS, ALDE)-Spolu (S-od, EPP), k níž se předvolbou hlásila nová slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Koalice měla získal 20,07 %.

Až druhý měl skončit levicový Smer (S-sd, S&D) expremiéra Fica, když si připsal 15,69 %. Krajně pravicová Lidová strana Naše Slovensko (ĽSNS, Aliance pro mír a svobodu APF) skončila třetí s 12,04 %.

Další v pořadí podle neoficiálních výsledků jsou křesťanskodemokratické a konzervativní Křesťanskodemokratické hnutí (KDH, EPP) s 9,67 %, liberální a eurorealistická Svoboda a Solidarita (SaS, ECR) s 9,6 a konzervativní uskupení Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽANA, ECR) s 5,24 %.

Další strany se už do Evropského parlamentu dostat neměly. Nejtěsněji měl úspěch uniknout menšinové Straně maďarského společenství (SMK, EPP), která si připsala 4,96 %. Mimo Evropský parlament by měla zůstat i vládní Slovenská národní strana (SNS, EFDD) s 4,1 %, Křesťanská unie (KÚ, EPP), do níž se spojili odpadlíci z KDH a OĽANO a která získala 3,8 % i populistická strana podnikatele Borise Kollára Sme rodina (SR, ENF) s 3,2 %. Propadákem skončila také kandidatura druhé strany maďarské menšiny, vládního uskupení Most-Híd. Zisk 2,6 % znamená, že poprvé nebude v Evropském parlamentu zastoupena žádná ze slovenských stran pro maďarskou menšinu.  

Připojila sedmička zemí, včetně Německa a Francie

Od osmi hodin se volí také v Německu, Francii, Lucembursku, Estonsku, Finsku, Švédsku a Belgii. Belgičané volí kromě evropských poslanců i obě komory národního parlamentu a poslance federálních jendotek. 

Začíná volit dalších 5 států

Úderem sedmé hodiny se otevřely volební místnosti v další pětici států: v Chorvatsku, Slovinsku, Polsku, Itálii a v části Rakouska, kde se start voleb liší podle rozhodnutí konkrétní obce. 

Začíná supervolební neděle

Právě se otevřely volební místnosti v Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku, Řecku, na Litvě a Kypru.  Litevci kromě volby eurposlanců rozhodnou také v druhém kole o novém prezidentovi země.  Řekové pro změnu zvolí také regionální a lokální zatsupitelstva. V Řecku navíc poprvé volí i sedmnáctiletí voliči, když levicová vláda prosadila snížení minimálního věku por účast ve volbách. 

Den čtvrtý: 21 států

V poslední den letošních evropských voleb se rozhodne o drtivé většině mandátů. V předchozích dnech bylo rozděleno 158 mandátů, dnes půjde o zbylých 593 z celkového počtu 751 křesel.

Oficiální výsledky ze všech 28 členských států pak začnou být zveřejňovány ve 23 hodin, kdy se uzavřou volební místnosti v posledním členském státu – v Itálii.

Slovensko: údajně sečteno přibližně 8 procent okrsků 

Počet sečtených okrsků na Slovensku se údajně vyšplhal na 500 (celkem jich je téměř 6 tisíc). Pořadí stran se zatím nemění. Nová je jen informace Deníku N, že kolem 5 % se pohybují populistická strana Sme rodina (ENF) i vládní Slovenská národní strana (EFDD). Strana Most-Híd (EPP(, kterou volí hlavně menšinoví Maďaři, by se měla pohybovat kolem 3,5 %, což by jí na vstup do Evropského parlamentu nestačilo, ale není samozřejmě jasné, kolik okrsků je sečteno na jižním Slovensku, kde tato menšina zejména žije.

ČR: záhadné spekulace o sečtených 70 %

Oproti Slovensku a Lotyšsku, kde se sice oficiálně nic nezveřejňuje, ale média už mají konkrétní čísla, působí Česká republika i Malta trochu nudně, protože v obou zemích žádná data zatím neunikla.

U nás ale stojí za zmínku tweet Dalibora Balšínka z Echo 24, který před sedmou večer na svůj profil napsal: "To bude pro celý český twitter nezvladatelný šok, až budou zvěřejněné výsledky. Po sečtení 70% hlasů nejsou in tři zavedené strany demokratického charekteru. Na prvních třech místech už z části zavedené tzv. protestní hnutí. Zatím." Zřejmě měl na mysli, že po sečtení 70 % (hlasů či okrsků) jsou na prvních třech místech ANO, Piráti a SPD. Zdroj informace, ale nejde ověřit, a její pravděpodobnou relevanci zpochybňuje dřívější prohlášení českého statistického úřadu, podle kterého sečte hlasy z jednotlivých okrsků až těsně před jeho nedělním zveřejněním.

Na sociálních sítích sice kolují údajné výsledky z některých okrsků, ale většinou nejsou natolik kompletní, aby poskytly návod, kam se volební výsledek ubírá.

Slovensko: sečteno zhruba 5 % okrsků, Pozitivní Slovensko dotahuje Smer

Po sečtení 330 okrsků z celkem téměř šesti tisíc vede stále Smer s 19 %, následují Pozitivní Slovensko-Spolu 18 %, ĽSNS 14 %, KDH 11%, SaS 9,5% a OLaNO 6,5%. Nárůst koalice Pozitivní Slovensko-Spolu by potvrzoval informace některých dalších slovenských médií, že toto uskupení vede ve větších slovenských městech i Bratislavě. V přehledu výsledků, jak ho opět zveřejnil server aktuality.sk ovšem chybí maďarské menšinové strany, což může buď znamenat, že nepřekročily 5 %, nebo ve vzorku sečtených okrsků chybí zatím hlas yz jižního Slovenska, kde tato menšina hlavně žije.

Slovensko: unikají první výsledky, vede Smer

Na rozdíl od českých médií se na Slovensku začínají v médiích objevovat první dílčí výsledky slovenských voleb. Servet tyzden.sk zveřejnil informaci, že na Slovensku stoupla oproti roku 2014 volební účast, protože k urnám přišlo 20 % oprávněných voličů, což by byl nárůst o zhruba sedm procentních bodů ve srovnání s rokem 2014, kdy zde volilo jen 13 procent voličů.

Aktuality.sk už dokonce publikoval dílčí volební výsledky po sečtení 268 ze zhruba šesti tisíc volebních okrsků.

Podle této informace ve sčítání vede levicový Smer expremiéra Fica s 19 %, druhá je koalice dvou nových stran Pozitivní Slovensko (strana nové prezidentky Čaputové, ALDE) - Spolu (EPP) se 17 %, na třetím místě by pak měla být krajně pravicová Lidová strana Naše Slovensko Mariana Kotleby se 14 %. Následují křesťanskodemokratické KDH (EPP) s 11 %, liberální a eurorealistická SaS Roberta Suľíka 9,5 % a nad hranicí 5 %, která v zemi platí pro vstup do Evropského parlamentu, by mělo být ještě konzervativní uskupení OĽANO se 7 %.

Průběžně by tento výsledek znamenal 3 mandáty pro Smer i koalici Pozitivní Slovensko-Spolu, dvě křesla pro kotlebovce z ĽSNS i pro pravicové strany KDH a  SaS a jeden pro OĽANO. Po brexitu ale získá Slovensko případně 14. křeslo, které by dle aktuálního sčítání připadlo jako čtvrté Smeru.

Do EP poprvé vstupuje SPD Tomia Okamury

Protestní hnutí SPD se napodruhé propracovalo do Evropského parlamentu. Se ziskem 9,14 % okamurovci získali dvě křesla, která obsadí lídr Ivan David a skokan Hynek Blaško. SPD zamíří do frakce kolem Matteo Salviniho a Marine Le Penové.

Volby v ČR vyhrálo Babišovo ANO

Vítězem českých voleb se stalo vládní hnutí ANO, na druhém místě se umístnila ODS a třetí piráti. ČSSD vypadla z EP.

Volební účast byla 28,72 %, což znamená nárůst o 10 procent.

Británie: první exit-polly ukazují vítězství Farageovy strany

Sčítání začalo již i na Britských ostrovech a objevily se už také první odhady výsledku. Zvítězit by měla Strana pro brexit Nigela Farage. Projekt Britain elects předpovádá Straně pro brexit 31,6 % a 24 křesel v EP.

Senzačně druzí by minimálně na počet křesel měli skončit liberální demokraté (LD, ALDE), kteří jako jediná celostátní strana ostře vystupují proti brexitu. Liberální demokraté by měli dostat zhruba stejně hlasů jako třetí labouristů, ale měli by získat o mandát více (15). Deset křesel odhad přisuzuje vládní Konzervativní straně, která měla získat 12,4 %. To znamená por knzervativce historickou porážku, i když o něco menší než věštily průzkumy krátce před volebním dnem.

Zelení si připisují 4 křesla, separatistická Skotská národní strana (SNP, Zelení-EFA) dva mandáty a separatistická Strana Walesu (PC, Zelení-EFA) jeden.

Lotyšsko: pravostředová Nová jednota vede

Ani Lotyšsko nezveřejnilo po uzavření volebních místností odhad nebo exit-poll. Server Delfi.lv ale informoval, že má k dispozici volební výsledky po sečtení 70 % hlasů.

V čele by měla být kandidátka Nová jednota (JV, EPP) s přibližně 26 % hlasů, na druhém místě měla skončil Sociálnědemokratická strana Harmonie (Saskanas, PES), kterou volí hlavně ruští menšinoví voliči, a to se ziskem 17,8 %. Třetí místo měla získat konzervativní Národní aliance "Vše pro Lotyšsko" (NA, ECR) s přibližně 16 %. Následuje liberální koalice Rozvoj-Pro! (AP!, ALDE) s 11 %. Hranici pěti procent, která v zemi platí pro vstup do EP, překročily ještě údajně tři strany: proputinovský Svaz Rusů v Lotyšku (LKS, Zelení-EFA) s 6,53 %, Svaz zelených a rolníků (ZZS, ALDE) a Sdružení regionů Lotyšska (LRA).

Po přepočtu by tento výsledek znamenal, že Nová jednota a Harmonie získají po dvou křeslech, Národní aliance, Rozvoj/Pro! a Svaz Rusů v Lotyšsku po jednom. O poslední osmý mandát by měly bojovat Nová jednota (byl by to její třetí) a Svaz zelených a rolníků.

Podle serveru chybí ještě sečíst třetinu okrsků v hlavním městě Rize a zhruba čtvrtinu v regionu Vidzeme. Hlasy z Rigy by měly posílit Harmonii, Vidzeme je spíše voličsky průměrné.

Irsko: překvapivým vítězem zelení, ztrácí FG i SF

Relativním vítězem irských voleb by se stali zelení, kteří za celou svou dosavadní existenci získali jen dva europoslance (každého z nich dokonce v jiném funkčním období) a nyní by mohli získat v jedněch volbách hned tři najednou. Paradoxní by pak bylo, že by strana byla na počet poslanců silnější v Evropském parlamentu než v národním, kde má aktuálně jen dva mandáty. Takový úspěch asi zelení nečekali ani sami. Strana, která kdysi stejně jako naši bursíkovci zariskovala koalici s pravicí, následně se svou podporou hodně klesala, ale nyní očividně znovu nabírá na síle.

Nejvíce hlasů zřejmě získala vládní FG, ale předpovídaná ztráta jednoho ze 4 dosavadních mandátů, posouvá FG spíše mezi poražené těchto voleb.

Mezi ně by mohla ze stejného důvodu padnout i krajně levicová Sinn Fein, protože i jí exit-poll předpovídá pokles o jeden mandát, i když zveřejněná čísla přece jenom dávají SF šanci ještě v dalších kolech sčítání svůj třetí mandát dobýt.

Bylo by to na úkor opoziční FF, která zatím má podle exit-pollu nárok na dvě křesla  EP, což by znamenalo posílení a zařazení největší opoziční strany do kolonky volebních vítězů.

Pozici by trochu podle odhadu měli vyklidit nezávislí kandidáti, ale v EP by se měl udržet marihuanový aktivista Luke "Ming" Flanagan. Ostatní nezávislí, včetně levicového uskupení Nezávislí pro změnu (I4C) by měli propadnout.